Komise pro životní prostředí Akademie věd zásadně nesouhlasí s tím, že se v Národním parku Šumava kácí v jeho centrálních částech.

"Trváme na svém stanovisku, které komise zveřejnila již v roce 2010 a opětovně podpořila letos v květnu. Ponechání prvních zón v bezzásahovém režimu podle nás jasně ukazuje, že za posledních několik let dochází ke spontánní obnově lesa v místech odumřelých horských smrčin," uvedl předseda komise Radim Šrám.

Dodal, že také výzkumy biodiverzity ukázaly, že v bezzásahových zónách je biodiverzita největší a nejkvalitnější a naopak na vytěžených holinách dochází k její totální degradaci.

Problém kolem kácení na Šumavě se opět rozhořel 15. července, kdy aktivisté z ekologických hnutí začali blokovat prostor vymezený k těžbě stromů napadených kůrovcem v lokalitě Na Ztraceném u Modravy. Spor se od té doby táhne a situaci se pokouší uklidnit i někteří politici. Bohuslav Sobotka (ČSSD) vyjel ve středu přímo na místo, TOP 09 se pak s aktivisty dohodla, že pokud se podaří zastavit těžbu, ustoupí od svého protestu.