V Brloze na Lounsku byla dnes odhalena pamětní deska na rodném domě hudebního skladatele a zakladatele cítolibské skladatelské školy Václava Jana Kopřivy. Slavnostního ceremoniálu se ujal současný skladatel a hudební vědec profesor Zdeněk Šesták.

„Mám z toho upřímnou radost a jsem rád, že jsem se dožil tohoto významného okamžiku,“ řekl Šesták s tím, že před šedesáti lety byl u toho, když se v nedalekých Cítolibech odhalovala deska na rodném domě Kopřivova syna Karla Blažeje, rovněž významného hudebního skladatele.

Odhalení pamětní desky předcházela v brlozském obecním domě přednáška o díle Václava Jana Kopřivy a jeho následovníků s ukázkami skladeb, kterou vedl právě profesor Šesták. Deska byla na Kopřivův rodný dům, kterým je bývalý panský vodní mlýn, umístěna u příležitosti 220. výročí úmrtí tohoto hudebního velikána.

Hudební skladatel a kantor Václav Jan Kopřiva (1708 – 1789) podepisující své skladby humanistickým latinským pseudonymem Urtica (latinský překlad jména), pocházel po otci rovněž Václavovi z rozvětvené rodiny Kopřivů, působících od poloviny 17. století na panských mlýnech na cítolibském panství v oblasti nazývané Podlesí.

Před rokem 1730, kdy převzal řízení cítolibské školy, působil Václav Jan Kopřiva v Praze; kde studoval u významného umělce, magistra filozofie Franze Josefa Dollhopha, varhaníka chrámu sv. Františka u křížovníků s červenou hvězdou. Současně byl po dobu tří let v domácí kapele hraběte Jana Jáchyma Pachty. Převážně se věnoval tvorbě hudby chrámové, jak to vyplývalo nejen z jeho kantorského a varhanického úřadu, ale jak k tomu výslovně nabádaly i cítolibské pachtovské dekrety, připomínající, že hudba na kůru musí být na úrovni i v době nepřítomnosti panstva!

Kopřivova díla svědčí o výrazném talentu svého tvůrce. Cennými jsou jeho dvě pastorální mše, půvabné trojí loretánské litanie, kantáta Rorate coeli, Offertorium de sancto Joanne Baptista „Vox clemantis in deserto“ se suverénně vypracovanou finální fugou, Offertorium pastorale in D „Hodie Christus natus est“, Missu brevis in C, Alma Redemptoris Mater. Ve všech Kopřivových dílech lze vystopovat estetický ideál venkovského tvůrce, dorůstající z prvotního pozdně barokního základu k tvarům raného klasicismu.