Desítky lidí začaly dnes po poledni na nároží pražských ulic Na Perštýně, Husovy a Jilské demonstrovat proti plánovaným škrtům v rozpočtu Akademie věd. Akci zorganizovalo fórum Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a vědce přišli podpořit i politici, například i bývalý předseda Legislativní rady vlády Pavel Svoboda (KDU-ČSL).

"Rozpočtová situace je vážná a rozpočtové podvazování, které chystá tato vláda, je likvidační pro základní výzkum. Míchat základní a aplikační výzkum, je nesmysl. Šetřit je nutné, ale musí se to dělat na správném místě," řekl Svoboda. Škrtům v rozpočtu akademie se musí podle Svobody zabránit.

Svoboda na akci přišel se svou stranickou kolegyní, první místopředsedkyní KDU-ČSL Michaelou Šojdrovou. Ta se na rozdíl od někdejšího šéfa legislativců domnívá, že protest je pouze preventivní akcí a ve skutečnosti ke snížení rozpočtu nedojde. "Domnívám se, že jde pouze o orientační rozpočet a skutečnost bude jiná," řekla Šojdrová

Na průčelí budovy Ústavu dějin umění vlají černé vlajky a visí transparent s heslem Vražda české vědy. Aktéři protestu v emotivním představení předvedli improvizovanou popravu české vědy. Poté, co z jednoho z oken spustili na provazu figurínu, která měla symbolizovat vykonaný ortel nad vědou, která byla soudcem odsouzena k "popravě provazem", předstoupil před shromáždění vědecký pracovník Martin Krummholz. Ve svém projevu vyzval všechny přítomné, aby se svým podpisem pod petici připojili k protestu vědců. "Krácení financí považujeme za naprosto skandální a nepřijatelné a považujeme ho za svévolný akt, který pouze dokládá morální a kulturní úpadek české společnosti dvacet let po revoluci. Je zřejmé, že věda nepatří mezi národní zájmy české politiky," uvedl mimo jiné Krummholz.

Ve svém projevu se Krummholz ve jménu vědců ohradil i proti domnělému úsilí kabinetu postavit proti sobě akademiky a české vysoké školy. Zmínil také prohlášení Rady pro výzkum, vývoj a inovace. "Rada obvinila Akademii věd České republiky z poškozování dobré pověsti české vědy v zahraničí, a to proto, že její představitelé projevili svůj názor," zdůraznil.

Podle vládního návrhu má jít v příštím roce na vědu a výzkum 25 miliard korun, tedy stejně jako letos. Peníze však budou rozděleny podle jiného klíče - větší podpory než dosud se dostane výzkumným pracovištím ve firmách, vysokým školám a dalším institucím. Akademie věd má obdržet o jednu miliardu korun méně než letos, tedy čtyři miliardy korun. O dva roky později se pro ni počítá již jen s částkou 2,7 miliardy korun ze státního rozpočtu.

Vědcům se škrty nelíbí a nesouhlasí také s novým systémem hodnocení vědeckého výzkumu. Podle nové metodiky se oceňuje body a podle jejich počtu má stát výzkumníkům rozdělit peníze. Domnívají se, že ve vědě není možné preferovat kvantitu a okamžitý zisk na úkor kvality a nelze plošně aplikovat tržní mechanismy.

Proti škrtům protestuje už několik měsíců vedení akademie i zaměstnanci a řada dalších vědců. Omezení rozpočtu této instituce by podle nich vedlo k propuštění mnoha kvalifikovaných odborníků a k likvidaci akademických ústavů. Podle odhadů ředitele Ústavu molekulární genetiky Václava Hořejšího by jenom z jejich pracoviště musela odejít až polovina zaměstnanců. Škrty by postihly i vysoké školy, s nimiž akademie úzce spolupracuje. Jen na internetu podepsalo protestní stanovisko 8,5 tisíce lidí. Pod petiční archy, které byly všem sympatizantům českých vědců k dispozici na dnešním happeningu, pak svůj podpis připojilo dalších více než 130 lidí.

Vláda však tvrdí, že akademici se mohou o další peníze ucházet v soutěžích a navíc mohou využít peníze z evropských fondů. To se vědcům ale nelíbí. Premiér Jan Fischer již dříve slíbil, že bude s akademiky o penězích ještě jednat.