Skupina 45 sociálně demokratických poslanců navrhuje Ústavnímu soudu zrušit zákon, kterým parlament ustanovil zvláštní padesátiprocentní sazbu daně na příspěvek fyzickým osobám, na který spořícím lidem vznikl nárok v roce 2010. Současně se dnem účinnosti zákona snížila výše zálohy státní podpory z patnácti na deset procent z ročně uspořené částky nepřesahující dvacet tisíc korun.

"Podstatou návrhu jsou námitky rozporu napadeného zákona s ústavním pořádkem. Vztahují se jak ke způsobu jeho přijetí, tak i k jeho obsahu," řekla mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová. Poslanci ČSSD podle ní zpochybňují důvodnost projednání návrhu zákona ve zkráceném řízení ve stavu legislativní nouze, v jehož důsledku vláda Petr Nečase (ODS) porušila některé ústavní principy vztahující se k parlamentní proceduře přijímání zákonů.

Ve vztahu k obsahu napadeného zákona opoziční poslanci ČSSD namítají, že snížení zálohy státní podpory za rok 2010 jeho zpětným padesátiprocentním zdaněním zvláštní sazbou daně z příjmu, jakož i snížení zálohy pro smlouvy o stavebním spoření uzavřené do 31. prosince 2010, vykazují znaky pravé retroaktivity a odporují legitimnímu očekávání účastníků stavebního spoření.

Toto očekávání se opírá i o dosavadní praxi zákonodárce, který dosud respektoval vzniklé majetkové nároky na poskytnutí určitých majetkových plnění v závislosti na době uzavření smlouvy o stavebním spoření. "Zákonodárce podle poslanců ČSSD zvolil nepřiměřené prostředky k prosazení veřejného zájmu na snížení deficitu státního rozpočtu, čímž nerespektoval požadavek spravedlivé rovnováhy mezi tímto zájmem a omezením základních práv jednotlivců," píše se v ústavní stížnosti.

Ústavní soud bude o osudu stížnosti poslanců ČSSD rozhodovat shodou okolností v okamžiku, kdy bude parlament na své dubnové schůzi znovu projednávat balík 18 novel zákonů o úsporných optařeních. Ty zrušil s platností od konce tohoto roku ÚS právě kvůli neústavním způsobu projednání poslanci ve vládou vyhlášeném stavu legislativní nouze - dal však parlamentu možnost balíček úsporných novel zákonů přijmout v řádném legislativním procesů - tedy v řádné diskusi a po vyslyšení námitek opozice.

Ústavním soudem zrušený balíček škrtů umožnil pravicovému koaličnímu kabinetu miliardové úspory v sociální oblasti a snížení schodku státního rozpočtu. Kvůli zákonu se například nemocenská vyplácí po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procenta zvyšovala po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent. Stát navíc nemocenskou proplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto dřívějšího 15. dne. Do té doby zaměstnavatelé platí svým zaměstnancům náhradu mzdy.

Sociální příspěvek se novelou zákona omezil pouze na rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné nebo postižené dítě. Příspěvek dále náleží rodinám, kde alespoň jeden z rodičů je sám nezaopatřeným dítětem, tedy je mu méně než 26 let. Změnila se také výplata rodičovského příspěvku ve tříleté a čtyřleté variantě. Porodné se kvůli balíčku škrtů vyplácí pouze za první narozené dítě, a to jen rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima.

Lidé registrovaní na úřadu práce nemohou pobírat dávky a současně pracovat. Lidé, kteří odcházejí ze zaměstnání na dohodu nebo na vlastní žádost, mají nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti. Příspěvek na péči v takzvaném prvním stupni se snížil z 2000 na 800 korun měsíčně.