Jde o metodu bazální stimulace, které v tomto případě výrazně pomohla i speciálně cvičená fenka křížence Eliška. Bazální stimulace je osvědčená také při Alzheimerově chorobě a u neklidných či dříve narozených dětí. V nejzákladnější rovině podporuje lidské vnímání, hybnost a komunikaci.

„Každá stimulace je pro nemocné nesmírným přínosem, proto jsme rádi uvítali mezi námi živého pejska, fenku Elišku. Jde o speciálně vycvičeného pejska, který se trpělivě, pokorně vcítí do nálady nemocného. Lehne si vedle něj, nechá se hladit a na oplátku olíže prsty nemocného. Kontakt člověka se zvířetem působí příznivě na centrální nervový systém. Předpokládáme, že pejska využijeme opakovaně pro terapii našich pacientů,“ uvádí Olga Kurečková, vrchní sestra DIOP (oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče).

Pacient potřebuje neustálé stimuly, nejlépe takové, na které byl zvyklý v době před nemocí či úrazem, aby se přiblížil zpět k původní kvalitě svého života. Stimuly vedou k znovuobnovení porušených nervových spojů.

„Pomocí autobiografické anamnézy jsou vždy zohledněny individuální zvláštnosti a potřeby pacienta. Snažíme se pak navodit pocit bezpečí prostřednictvím oblíbených vůní, fotografií nejbližších, známé hudby, rozhlasové stanice či populárního TV pořadu. Využíváme také oblíbené předměty jako polštářek z domova, mobil, klávesnice od počítače, volant od auta nebo prut na ryby,“ dodává Olga Kurečková a současně podotýká, že musí být dostupné informace, které se získávají od nejbližších příbuzných.

V krnovské nemocnici je 285 lůžek následné péče. Prvky bazální stimulace výrazně podporují kvalitu života u pacientů s nezvratnými změnami duševního a tělesného stavu. Základem je práce s individualitou nemocného, ale také integrace příbuzných do ošetřovatelského procesu.