Nedávno skončený dvanáctý ročník prestižní Studentské literárněvědné konference Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Praze přinesl Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě vynikající úspěch.

Silvie Březinská, posluchačka druhého ročníku bakalářského oboru Česká literatura, si přivezla jedno ze tří udělených Čestných uznání Vladimíra Macury.

Opavské barvy hájila Silvie Březinská příspěvkem „Drašar Terézy Novákové včera a dnes. Nad kritickým přijetím a literárněhitorickým vnímáním posledního románu T. N.“ Po Lukáši Vlachovi, který podobně uspěl v roce 2008, je to druhé ocenění pro opavský Ústav bohemistiky a knihovnictví.

„Jela jsem si především pro nějakou zkušenost, kterou jsem si nakonec opravdu přivezla. Poprvé jsem se setkala s odbornou diskusí, kterou jsem pro sebe chápala jako přípravu na obhajobu bakalářské práce, a která se bude také věnovat této autorce,“ říká o své účasti Silvie Březinská. Přivezla si nejen zkušenost, ale především již zmíněné čestné uznání.

„Finálovou verzi své prezentace jsem ladila asi měsíc. Před tím jsem Drašara dvakrát četla, seznámila jsem se s dobovou kritikou, názory literárních vědců od doby vzniku díla po dnešek,“ vzpomíná Silvie a dodává: „K tématu Drašara mne přivedl pedagog Jakub Chrobák, na jeho přednáškách jsem si uvědomila, o jakou knihu vlastně jde a také to, že je sice považována za jedno z vrcholných děl realismu, ale přesto je minulostí i současností nedoceněna. Překvapilo mne, že dobovou kritiku zaujalo více to, že dílo vzniklo na motiv skutečné postavy, než to, jakým tvůrčím stylem k němu Teréza Nováková přistupovala. A právě to se stalo hlavní osou mé práce, na základě analýzy dobového kritického ohlasu ukázat, jakými kritérii byl v době svého vzniku román Drašar hodnocen, k tomu jsem pak přidala svůj výzkum, jak se na dílo dívá soudobá společnost a řadu dalších aspektů.“

Silvie se nijak netají svým překvapením, že její práce porotu odborníků zaujala. „Hodně mne překvapilo, že jsem za svůj odborný text o posledním románu Terézy Novákové získala čestné uznání. Teď to vnímám jako důkaz, že směr, který jsem si zvolila, není špatný,“ soudí dnes studentka.

Úspěch opavské studentky vynikne i v tom pohledu, že letos nebyla udělena hlavní Cena Vladimíra Macury, ale porota se rozhodla ocenit tři nejkvalitnější příspěvky. Odborníci rozhodně nehledali jen dobrou práci, čerpající z materiálu jiných, ale rozhodující pro ni bylo to nedefinovatelné „něco navíc“. Od studentů čekala porota osobní invenci, zamyšlení se nad genezí, teoretizací a proměnami realismu, jeho chápání v širší kulturní konstrukci či cirkulaci pojetí realismu v nadnárodním kontextu. Interpretace tak musela být založena především na osobní zkušenosti a vyzrálosti studenta. Vybrat z nich tři nejlepší určitě nebylo jednoduché, i když bez přehnané kritiky, některé příspěvky působily, řekněme, trochu nedodělaně.

To ale nic nemění na tom, že se materiál Silvie Březinské věnovaný Drašaru Terézie Novákové v nejbližší době objeví ve sborníku, který z konference vzejde. A bude mít přívlastek Čestné uznání Vladimíra Macury.