Na seznam nehmotného kulturního dědictví připsala Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) na svém summitu v keňském Nairobi masopustní průvod z Hlinecka a sokolnictví, které navrhlo 11 zemí včetně České republiky.

Masopustní průvod v oblasti Hlinecka je spolehlivě doložen z 19. století, jeho kořeny jsou však ještě předkřesťanské. Průvod končí smrtí a zmrtvýchvstáním kobyly, což je rozšířený mýtus spojený s příchodem jara. Tradice je dosud živá v některých obcích Hlinecka včetně jedné části Hlinska.

Sokolnictví jako způsob lovu vzniklo na Blízkém východě. Do českých zemí jej přinesli v 5. století Hunové. Společně s Českou republikou jej na zapsání do seznamu UNESCO navrhly Belgie, Francie, Mongolsko, Maroko, Katar, Saúdská Arábie, Jižní Korea, Španělsko, Sýrie a Spojené arabské emiráty.

Na seznamu vytvořeném v roce 2003 konvencí ratifikovanou 132 státy figurovalo až do stávajícího summitu celkem 166 tradic a zvyků včetně kambodžského národního baletu a mexických oslav dušiček. Seznam nehmotného dědictví poskytuje peníze na podporu zapsaných zvyklostí, podobně jako přispívá na udržování památek a přírodních lokalit zapsaných na seznamu hmotného kulturního dědictví.

UNESCO od pondělí do pátku rozhoduje o písních, tancích a tradicích z 31 zemí, které celkem navrhly k zapsání 51 položek – od andaluského flamenca po tradiční divadelní žánr pekingské opery.

UNESCO vytvořilo dva seznamy, jeden je pro kulturní dědictví, jež "potřebuje naléhavou ochranu". Na tento seznam nyní přibyly čtyři "položky" – tři z Číny (mezi nimi také Mešrep, dožínky Ujgurů, turecky mluvících muslimských obyvatel severozápadní Číny) a jedna z Chorvatska (zpěv Ojkanje). Delegáti summitu odmítli obavy, že Čína festival Mešrep zakáže.

Na seznam se také dostala francouzská gastronomie – celý proces vychutnávání a konzumace jídla.