Přestože oproti roku 2010 klesl počet nově nahlášených případů nemocí z povolání meziročně o šest, patří jihočeský region dlouhodobě mezi oblasti s jedním z nejvyšších výskytů nově zachycených případů onemocnění nemocí z povolání v rámci celé ČR. V roce 2010 se jižní Čechy zařadily dokonce na druhé místo hned za Moravskoslezským krajem, který se vyznačuje velmi vysokou koncentrací různých typů průmyslu.

„V tomto regionu jsou hned čtyři hlásící střediska. Pokud množství nově registrovaných profesionálních chorob na severu Moravy vydělíme čtyřmi, pak se naše středisko dostává v průměru na čelní místo,“ konstatoval primář Oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice Aleš Hejlek.

Proč jsou jižní Čechy, průmyslově nesrovnatelné se severní Moravou, na nejvyšších příčkách pomyslného žebříčku, lékaři vysvětlují tím, že zdravotní péče v oblasti pracovního lékařství, především v odhalování nemocí z povolání, má na jihu Čech vysokou úroveň.

„Postupně se také úročí úsilí oddělení pracovního lékařství věnované informovanosti jak zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak i lékařů o poskytování této odborné péče v oblasti prevence,“ poznamenal Hejlek.

Především lékaři i nelékařské profese oboru pracovního lékařství upozorňují, že v mnoha případech se dá těmto nemocem předejít, případně je v čas odhalit a účinně léčit. Klinikům pracovního lékařství pomáhají v odhalování profesionálních chorob stále více informovaní a zasvěcení praktičtí lékaři a lékaři závodní preventivní péče i specialisté například z oblasti ortopedie, neurologie, alergologie, infektologie, ORL, dermatologie a dalších medicínských oborů. Lékaři tak častěji než dříve vysloví podezření na profesionální chorobu a odešlou pacienta na kompetentní pracoviště pracovního lékařství českobudějovické krajské nemocnice.

Přesto je vlastním průzkumem prokázáno, že největší záchyt profesionálních chorob mají přímo lékaři tohoto oddělení. Obor pracovního lékařství, je multidisciplinárním oborem, jehož základem je závodní preventivní péče, respektive pracovně-lékařská péče. V této oblasti se chystá mnoho převratných legislativních změn, které budou mít dopady, včetně ekonomických, na zaměstnance, zaměstnavatele i na smluvní poskytovatele závodní preventivní péče. První budou platné už od dubna letošního roku.

Ze statistik pracovně-lékařského oddělení českobudějovické nemocnice mimo jiné vyplývá, že skupinou nejvíce ohroženou profesionálními onemocněními jsou v Jihočeském kraji lidé pracující v lesnictví při těžbě dřeva, zemědělci a zaměstnanci průmyslových podniků.

„Celá řada obtíží, zejména s horními končetinami pochází ale také z takzvaného jemného průmyslu, jako je třeba výroba elektrotechnických součástek. Významnou rizikovou skupinou z pohledu chorob z povolání jsou zdravotníci, kteří jsou vystaveni především nebezpečí infekčních onemocnění. Jsou u nich ale časté i výskyty alergií a mnoha dalších nemocí,“ doplnil Hejlek.

Oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice rozhodně není jen jakýmsi statistickým střediskem, ale především klinickým centrem, které posuzuje, zda nemoc u určitého zaměstnance vznikla či nevznikla vlivem jeho konkrétního povolání, což má ve svých důsledcích velký význam jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.

Například pro zaměstnance totiž má potvrzení nemoci z povolání zdravotně sociální důsledky. Kromě velmi časté změny zdravotní způsobilosti k práci, kterou konal před ohlášením „profesionality“ jsou to různé finanční náhrady. Ty spočívají především v dorovnávání mzdy v případě, kdy musel být kvůli této nemoci přeřazen na méně placenou práci, v jednorázovém odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění, ve stoprocentním doplatku za nemocenskou pro nemoc z povolání a další.

Samotné ohlášení nemoci z povolání je v podstatě právním pojmem s popsanými důsledky. V současnosti připadá na jednu lékařsky přiznanou nemoc z povolání v průměru asi deset nepřiznaných.