Archeologický výzkum, který se konal na podzim loňského roku v Bílině na Teplicku, byl pro archeology jedinečnou možností pro poznání raně středověkého osídlení v podhradí přemyslovského správního hradu. Uvedl to vedoucí výzkumu Petr Čech z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Archeologové pracovali v podstatě pod celým centrem města v linii asi 500 metrů, umožnila jim to stavba teplovodu. Celkem prozkoumali plochu zhruba 600 metrů čtverečních.

"Dochované části městského opevnění jsou pozdně středověkého stáří, ale předpokládalo se, že stojí na místě staršího opevnění. Překvapením byl nález mohutných zděných konstrukcí jen 20 metrů jižně od kostela sv. Petra a Pavla. Postupně výzkum odkryl pět fází městské fortifikace," přiblížil výzkum Petr Čech.

Nejstarší byla dovnitř otevřená hranolová bašta, nejmladší bašta půlkruhová přisazená dodatečně k hradbě. Všechny hradby byly postaveny z místní ruly spojované světle hnědým vazkým jílem.

"Jak ukázal výzkum hradby na východní straně města z období někdy kolem roku 1470, nebylo to nic neobvyklého, jelikož i ta byla stavěná na jíl a vápenná malta byla použita jen v mladších vysprávkách," vysvětlil Čech.

Starší městská fortifikace postupně zanikla kvůli pohřbívání.

Výsledky výzkumu v Bílině se dají podle archeologů shrnout do tří základních skupin a týkají se počátků vrcholně středověkého opevnění města a změny jeho půdorysu v 15. století, raně středověkého kostela sv. Petra, pohřbívání a sídlení v jeho okolí a unikátně zachované raně středověké srubové stavby. Právě nález srubu je jedním z nejdůležitějších.

"V 11. století byla postavena v severovýchodním rohu dnešního náměstí srubová stavba o třech prostorech, které zřejmě tvořila jádro usedlosti. Díky značné vlhkosti se dochovala konstrukce stavby, ale jednotlivé dřevěné prvky ne v takovém stavu, aby bylo možno provést datování podle letokruhů. Další jedinečnost spočívá v konstrukci, v níž se střídaly kulatiny a prkna, vše k sobě sesazeno kolíčky," uzavřel vedoucí výzkumu.