Britští vědci zkoumají umělou fotosyntézu jako nový zdroj obnovitelné energie. Rostliny při tomto procesu přeměňují vodu a oxid uhličitý na cukry. Jde tak o neomezený zdroj čisté energie.

Zatímco fotovoltaické systémy vyrábí elektrickou energii díky křemíkovým článkům, které jsou drahé na pořízení, fotosyntéza nabízí levný způsob, jak energii získat. Na Imperial College London proto usilují o napodobení fotosyntézy. Vědci například zkoumají, jak přesně listy rostlin využívají sluneční záření k výrobě využitelných molekul. Cílem je vybudovat zařízení, které by dokázalo proces v rostlinách kopírovat a vyrábět čistá paliva, jako je vodík nebo metanol. Ty pak mohou sloužit k výrobě elektrické energie nebo i jako pohonné látky v automobilech.

Biolog z Imperial College, James Barber, tvrdí, že zařízení, které by dokázalo využít jen 10 procent na něj dopadajícího slunečního záření, by mohlo vyřešit budoucí poptávku po energiích. Stačilo by prý, aby solární systémy napodobující fotosyntézu pokryly 0,16 procenta zemského povrchu, čímž by vznikl zdroj o výkonu 20 terawatt, což by mělo pokrýt odhadovanou spotřebu v roce 2030, píše deník Guardian.

Fotosyntéza je biochemická reakce, při které je sluneční záření využité pro rozklad vody na kyslík a vodík. Kyslík rostliny vypouštějí do atmosféry, zatímco vodík využívají pro výrobu cukru a dalších organických látek. Cílem výzkumu na Imperial College je napodobení první fáze fotosyntézy, tedy rozdělení vody na kyslík a vodík. Získal by se tím čistý a neomezený zdroj vodíku. Na rozdíl od rostlin by ale umělé listy neměly z atmosféry odebírat oxid uhličitý. Vodík je čisté palivo bohaté na energii. Proto se s ním počítá jako s hlavním palivem budoucnosti. V kombinaci s oxidem uhličitým z atmosféry, nebo ze spalování fosilních paliv vzniká metanol. Ten se dá využít jako palivo do spalovacích motorů, které nemusejí procházet žádnou úpravou.

Fotosyntéza je biochemický proces, při kterém se mění světelná energie na energii chemickou. Využívá při tom slunečního záření, oxidu uhličitého a vody. Výsledkem je kyslík, který rostliny vypouštějí do atmosféry, a vodík, který využívají pro výrobu cukru a ostatních organických látek.