Bez konkrétního závěru skončilo včerejší jednání mezi premiérem Janem Fischerem a zástupci akademické obce o budoucím přerozdělování peněz pro českou vědu. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš tvrdí, že konkrétní závěry by mělo už příští jednání.

"Konkrétní výsledky by mělo přinést již další jednání, takzvaný kulatý stůl. Zaměří se na institucionální nastavené vědy. Budoucí kulatý stůl bude organizovat Akademie věd během září," řekl Drahoš. Současně si pochvaloval iniciativu premiéra Fischera a jeho vstřícnost, naopak kritizoval pasivitu Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

O systému rozdělování peněz pro českou vědu se tedy ještě bude jednat. "Jsem rád, že se jednání neproměnilo ve standardní debatu o rozpočtu. Shodli jsme se na tom, že hospodářská krize obnažuje institucionální nastavení české vědy. Také nám vystavuje tvrdé účty za nedokončené reformy v této oblasti," řekl Fischer. Podle něj se jednalo především o stavu vědy, o možnostech hodnocení vědy, na jejichž základě by se následně měly rozdělovat finance. Fischer tvrdí, že po jednání panuje mimořádná shoda na budoucím nastavení systému rozdělování peněz a také na tom, že je třeba personálně obměnit Radu pro vědu a výzkum.

"Doufám, že najdeme cestu, jak peníze rozdělovat spravedlivěji, " řekl místopředseda Svazu obchodu a průmyslu Zbyněk Frolík a připomněl, že právě 50 procent investic do vědy teče z podniků, které objem peněz nesnížily ani v době hospodářské krize. Problém není podle něj snížení financí pro vědu, ale metodika rozdělování peněz, která se některým institucím nelíbila.

"Není to diskuse jen o vědě, ale diskuse o celém rozpočtu," řekl Fischer a dodal, že nedostatek peněz hrozí všude. "Schodek na nás otevírá žraločí zuby," řekl Fischer.

Před Lichtenštejnským palácem, kde probíhalo jednání, se konala demonstrace asi padesátky nespokojených vědců. Ti kromě píšťalek měli s sebou živého osla, další si nasadili papírové oslí uši. Drahoš demonstranty chápe. "Koho jiného by měla budoucnost vědy zajímat než mladé výzkumné pracovníky a doktorandy."

Podle vládního návrhu má jít v roce 2010 na vědu a výzkum 25 miliard korun, tedy stejně jako letos. Peníze však budou rozděleny podle jiného klíče - větší podpory než dosud se dostane výzkumným pracovištím ve firmách, vysokým školám a dalším institucím. Akademie věd má obdržet o jednu miliardu korun méně než letos, tedy čtyři miliardy korun. O dva roky později se pro ni počítá již jen s částkou 2,7 miliardy korun ze státního rozpočtu.

Vědcům se škrty nelíbí a nesouhlasí ani s novým systémem hodnocení vědeckého výzkumu. Podle nové metodiky se oceňuje body a podle jejich počtu má stát výzkumníkům rozdělit peníze. Domnívají se, že ve vědě není možné preferovat kvantitu a okamžitý zisk na úkor kvality a nelze plošně aplikovat tržní mechanismy.

Proti škrtům protestuje už několik měsíců vedení akademie i zaměstnanci a řada dalších vědců. Omezení rozpočtu této instituce by podle nich vedlo k propuštění mnoha kvalifikovaných odborníků a k likvidaci akademických ústavů. Podle odhadů ředitele Ústavu molekulární genetiky Václava Hořejšího by jenom z jejich pracoviště musela odejít až polovina zaměstnanců. Škrty by postihly i vysoké školy, s nimiž akademie úzce spolupracuje.

Na všech 53 ústavech akademie pak již od počátku července kolují petiční archy, ve kterých mohou zaměstnanci vyjádřit svůj nesouhlasný postoj vůči novému způsobu financování.