V uvedený čas dosáhne úhlová vzdálenost Slunce od světového rovníku svého maxima, slunovraty totiž mají vztah k náklonu zemské osy od roviny oběhu Země okolo Slunce, a nikoli tedy ke vzdálenosti Země od Slunce, jak se často tvrdí.

Slunce dosáhne o slunovratu nejsevernějšího bodu a začne se vracet k rovníku, což znamená, že bude nejdelší den v roce a naopak noc nejkratší. Kolem letního slunovratu se Slunce noří pod obzor jen velmi mělce, proto jsou noci hodně světlé a zcela se ani nesetmí.

Astronomické léto je období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti. Na jižní polokouli panuje v tuto dobu naopak astronomická zima.

Datum letního slunovratu nepřipadá vždy na 21. červen, ale může se měnit. Kalendářní rok trvá 365 dní, a pokud je přestupný, tak 366, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Proto se okamžik letního slunovratu opožďuje každý následující rok o přebývajících pět hodin 49 minut. Zařazením přestupného roku se okamžik letního slunovratu o den předběhne, a slunovrat se tak může posunout na 20. červen.

Letní slunovrat v minulosti slavili i staří Slované či Keltové. Spojený byl především se zapalováním posvátných ohňů, kolem nichž tančili a přes které mladíci přeskakovali. Dívky zase pletly věnce. Oslavy měly přinést velkou úrodu. Křesťané později "pohanské" oslavy nahradili Svatojánskou nocí spojenou s oslavou narození Jana Křtitele z 23. na 24. června.