Výzkum správy KRNAP provedený v minulých sedmi letech prokázal existenci početně stabilních a životaschopných populací klíštěte obecného až do nadmořské výšky 1100 metrů. V minulosti se klíště vyskytovalo pouze do výšky 800 metrů.

Jednotlivé avšak pravidelné nálezy nymf klíštěte byly zaznamenány až k horní hranici lesa, tedy přibližně do 1250 metrů nad mořem. "Příčinu těchto změn odhalila současně provedená analýza údajů z pěti krkonošských klimatologických stanic. Je jí výrazné oteplení v jarním a letním období," řekl mluvčí KRNAP Radek Drahný. Například v 1100 metrech se průměrná měsíční teplota vzduchu v květnu za posledních 50 let zvýšila o 3,5 stupně Celsia, v červnu a červenci o dva stupně, v srpnu o 2,5 stupně.

Výzkum s názvem ´Experimentální ověření změn ve výškovém rozšíření klíštěte obecného a rizika začleňování jím přenášených nákaz do horských ekosystémů´ podpořila Grantová agentura ČR. Prováděl jej zoolog Správy Krkonošského národního parku Jan Materna, s pomocí Vlasty Danielové ze Státního zdravotního ústavu a Milana Daniela z Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Cílem projektu bylo pomocí terénního experimentu ověřit posun ve výškovém rozšíření klíštěte a analyzovat jeho příčiny, stanovit aktuální maximální nadmořskou výšku, v jejíchž podmínkách je klíště schopno vytvořit životaschopné místní populace, a porovnat ji s výsledky terénních sledování, dále porovnat početnost klíštěte v různých nadmořských výškách a stanovit riziko napadení, a také na základě laboratorních vyšetření odchycených klíšťat vyhodnotit výškové rozšíření původců klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy a stanovit možné riziko lidské infekce.

Experiment prokázal, že klíště obecné je v současné době schopné přežívat a vyvíjet se přinejmenším v nadmořské výšce 1100 metrů. V minulosti byla horní výšková hranice rozšíření klíštěte na území ČR stanovena na základě dlouhodobých terénních sledování a výsledků obdobného experimentu mezi 700 až 800 metrů. Tato nadmořská výška byla i horní hranicí možné infekce původci klíšťové encefalitidy a dalších onemocnění přenášených klíšťaty.

"Nyní panují v květnu v 1100 metrech takové teplotní podmínky, jaké byly před 50 lety v 600 metrech. Pro potřeby našeho projektu jsme požádali Český hydrometeorologický ústav v Hradci Králové o analýzu dat z pěti krkonošských klimatologických stanic v letech 1961 až 2007. Ta odhalila statisticky významný nárůst průměrné roční teploty vzduchu v 1100 metrech o 1,5 stupně Celsia, přičemž nejvýraznější je vzrůst teploty zejména v květnu až srpnu, tedy v období, které je klíčové pro rozmnožování a vývoj klíštěte," uvedl Jan Materna. Tyto změny klimatu - vzhledem k velmi silné závislosti rychlosti vývoje jednotlivých stadií klíštěte na teplotě - jsou podle výsledků provedeného výzkumu hlavní příčinou změn ve výškovém rozšíření klíštěte. "Zatímco při 14 stupních Celsia se nasátá larva klíštěte promění do stadia nymfy za čtyři měsíce, při 19 stupních jí to trvá o polovinu kratší dobu," upřesnil Materna.

Vyšší teploty tedy pro klíště znamenají větší šanci, že stihne dokončit svůj vývoj ještě před nástupem chladného podzimního a zimního období. Obdobný posun ve výškovém rozšíření klíštěte byl prokázán i na Šumavě a v Jeseníkách. I přes výzkumem potvrzenou skutečnost, že v současnosti se klíšťata vyskytují ve vyšších nadmořských výškách, než tomu bylo v minulosti, četnost jejich výskytu se stoupající nadmořskou výškou výrazně klesá.

Spolu s klíštětem byli ve vyšších polohách zjištěni i původci onemocnění přenášených klíšťaty (lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy). Na základě laboratorních vyšetření sebraných klíšťat všech stadií byla bakterie Borrelia burgdorferi (původce lymské boreliózy) prokázána až do nadmořské výšky 1270 metrů a virus klíšťové encefalitidy až do výšky 1140 metrů. Průměrný počet klíšťat infikovaných původci lymské boreliózy se pohyboval v rozmezí od 3,6 do 10,6 procenta v závislosti na konkrétní lokalitě. Díky nízké početnosti klíšťat v nadmořských výškách kolem 1000 metrů je však riziko napadení infikovaným klíštětem poměrně malé.

Projekt přispěl ke stanovení současné mezní hranice výškového rozšíření klíštěte v našich zeměpisných šířkách a znalosti mechanismů, které ho podmiňují. Zároveň umožnil posouzení aktuálního výškového rozšíření původců klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy, stanovení rizika napadení klíštětem a rizika výskytu původců obou jim přenášených onemocnění v horských oblastech, které jsou intenzivně využívány k rekreaci.