Vědecky dokázaný dolet kůrovce je maximálně 500 metrů, tvrdí to odborníci ze Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, kteří se problematickou kůrovce zabývají.

Šumavský kůrovec je podle odborníků v kleštích integrované ochrany lesa, prováděné právě Správou NP a CHKO Šumava. „Proto jsou obavy z šíření kůrovce na Šumavě do české kotliny liché. Je zapotřebí to zdůraznit, protože správci parku jsou často podezříváni z pasivního přístupu ke kůrovci,“ sdělila mluvčí NP Jana Zwettlerová.

Část území národního parku, zhruba jeho pětina zejména v nejvyšších polohách, je ponechána bez přímého lidského ovlivňování. V těchto částech území působí různé přírodní faktory, které mnoha způsoby ovlivňují další vývoj zdejších ekosystémů. „Mnoho přírodních procesů odborná i laická veřejnost chápe jednoznačně pozitivně, dochází k rozvoji přirozeného zmlazení lesa, k nerušenému vývoji řady rostlinných i živočišných druhů, včetně těch zvláště chráněných. Neocenitelná je možnost daná všem návštěvníkům národního parku část těchto území navštívit,“ uvedl i přírodovědec ze Správy parku Petr Kahuda.

Odpůrci ale tvrdí, že jde o špatný přístup a bylo by zapotřebí přistoupit ke klasickému lesnickému obhospodařování s kácením všech kůrovcem napadených stromů, protože jinak je vysoké riziko šíření kůrovce za hranice národního parku. "Ve skutečnosti je však prokázáno, že většina dospělých brouků dosahuje aktivním doletem hranice zhruba maximálně 500 metrů. Jinou otázkou je pasivní šíření kůrovce větrem, které nelze naprosto vyloučit, ale ani nijak ovlivnit. Dálkový přenos lýkožrouta smrkového na desítky kilometrů ale nepotvrdili ani odborníci," dodal Kahuda s tím, že obavy z masivního šíření kůrovce z NP Šumava do lesních porostů vlastníků v Plzeňském či Jihočeském kraji jsou tedy neopodstatněné.

„Běžný návštěvník si stromů napadených kůrovcem nevšimne. Pokud bude chtít dojít do území s výskytem kůrovcových souší, které se vyskytují na zhruba dvou procentech výměry lesů Národního parku Šumava, musí většinou projít či projet několikakilometrovým pásem zelených lesů, než se k těmto ostrůvkům či ostrovům přiblíží alespoň na dohled. Znamená to, že jsou falešné pověry, že Národní park Šumava umírá kvůli kůrovci, jak se to snaží šířit i někteří například bývalí politici,“ dodal Kahuda.

Narážel tak na nedávné vyjádření expremiéra Miloše Zemana, který se nad parkem proletěl ve vrtulníku a uvedl, že jde o katastrofu, a rozhodl se za uzdravení Šumavy bojovat i žalobami na Správu Národního parku Šumava nebo ministerstvo životního prostředí.

Naopak poslanec Vítězslav Jandák (ČSSD) a senátor za sociální demokracii Miroslav Krejča při nedávné návštěvě Národního parku Šumava sdělili, že jejich původní představy o umírající Šumavě byly liché a vyjádřili obdiv nad tím, jak se Správa o lesy v chráněném území stará. „Mrtvá Šumava je lež, kdo nevěří, ať tam běží se přesvědčit. Dělají to tam dobře a fámy vznikají jen proto, že se takto někdo vyjadřuje od stolu, aniž by viděl skutečnost,“ řekl Jandák.