Do čtyř až pěti let by očkování proti chřipce mohlo vydržet i déle než současný jeden rok. Vědci se totiž chystají vyrobit vakcínu navázanou na méně proměnlivé součásti chřipkového viru, informoval ve čtvrtek vakcinolog Roman Prymula.

"Je to ovšem stále tak trochu futurologie, snaha o univerzální vakcínu proti chřipce může ještě stále ztroskotat," varoval však před velkým optimismem Prymula. Blíže realitě je podle něj tetravalanetní očkovací vakcína. Ta sice chrání pouze jeden rok, ale je menší šance, že člověka postihne kmen chřipky, který se v aktuálním očkovacím séru nevyskytuje.

"Stávající vakcíny obsahují obvykle dva typy chřipky A a jeden typ B. Od roku 2000 se ovšem ví, že po světě kolují B typy dva, jeden po severní a druhý po jižní polokouli. Může se ale stát, že se viry rozšíří ze severu na jih a naopak. Takovou situaci by pak zvládala pokrýt právě tetravalentní vakcína," vysvětlil Prymula.

Takový typ vakcíny by se na trzích měl objevit podle Prymuly do roka.

Aktuální novinkou pro letošní sezonu je to, že chřipková vakcína se začíná vyrábět pomocí buněčných technologií. Nejsou k tomu již potřeba kuřecí embrya. "Odstraňuje se tak zejména problém, že řada lidí je alergických na vaječnou bílkovinu, takže dosavadní vakcínu nemohli využít," vysvětlil Prymula.

Nově je vakcína pěstována na Vero buněčných tkáních. Zajímavostí je, že tyto tkáně mají původ v ledvinových buňkách kočkodana zeleného.

Buněčné vakcíny se vyrábějí také v Česku ve středočeské obci Bohumil. K dokončení a plnění je pak posílána do Rakouska. Vakcína je dostupná i na českém trhu.

Chřipka každoročně v Česku zabije mezi dvěma až třemi tisíci lidí, 1,5 až dva miliony se pak nemocí nakazí. Chřipka se projevuje vysokými horečkami, únavou, bolestmi hlavy, kloubů a svalů, teprve v dalších dnech se přidávají kašel a rýma jako u nachlazení.

Rizikovými skupinami jsou pro toto onemocnění chroničtí pacienti, osoby se sníženou imunitou, těhotné ženy, malé děti a pracovníci ve zdravotnictví a senioři.