Vědci učinili objev, který potvrzuje dosavadní teorie, podle nichž má osamělost negativní vliv na zdraví živočichů žijících v přirozených podmínkách sociálně. Laboratorní krysy, které žijí odloučeně od své sociální skupiny, mají větší riziko vzniku nádoru prsu než ty, které žijí v přirozeném společenstvu.

Podle expertů je u krys krátce po narození oddělených od skupiny třikrát větší riziko vzniku karcinomu prsu. A tyto nádory jsou ve větší míře smrtelné.

"Příčinou je pravděpodobně nedostatečně regulovaný stres," vysvětluje Gretchen Hermes z Yaleské univerzity, vedoucí studie.

Hermes poukazuje na to, že už mnohé předešlé výzkumy došly k závěru, že samota má neblahý vliv na zdraví.

"Dopady jsou podobné nebo dokonce horší než kouření - dochází ke značnému zkrácení délky života," vysvětluje Hermes. Výsledky bádání jeho týmu byly zveřejněny v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Stres podle lékařů podporuje aktivitu genů zodpovědných za zhoubné bujení. Ukázalo se, že bázlivé a úzkostné krysy jsou náchylnější ke vzniku smrtících nádorů.

Během výzkumu se zhoubné bujení objevilo v obou skupinách, ale u zvířat, která žila izolovaně, bylo mnohem častější a zhoubnější. Tyto krysy produkovaly také více stresového hormonu kortikosteronu, jehož receptory se objevily právě v prsní tkáni.

Hermes je přesvědčen, že tento hormon je "potravou" pro zhoubné nádory.

Dr. Martha McClintocková z Chicagské univerzity, která na výzkumu spolupracovala, věří, že nové poznatky pomohou vysvětlit, proč se karcinom prsu vyskytuje velmi často a dříve u žen žijících v místech s vysokou kriminalitou.

"Naše práce vrhá nové světlo na otázku vlivu sociálního prostředí na lidské zdraví," tvrdí lékařka.

Podle ní může být sociální izolace odpovědí na otázku, proč lidé s psychickými poruchami žijí kratší dobu než ostatní.