Nový výzkum se snaží tento fenomén vysvětlit.

Texaský tým sledoval po dobu dvaceti let 1824 osob ve věku 55 až 65 let. Během studie zemřelo 69 procent abstinentů, 60 procent pijáků a jen 41 lidí, kteří si občas dají skleničku.

Standardní vysvětlení sdružení, například Anonymním alkoholiků, bývá, že se ve statistikách objevují coby abstinenti i vyléčení pijáci, kteří již mají zničený organismus.

Nový článek zveřejněný v uznávaném vědeckém časopise Alcoholism: Clinical and Experimental Research však naznačuje, že abstinence opravdu zvyšuje riziko smrti, a to i když se vezmou v úvahu bývalí alkoholici. Nepijáci prostě umírají dříve než pijani.

Mírná konzumace alkoholu, což znamená jedna až tři jednotky alkoholu denně, zdraví prospívá nejvíce. Různé studie podle listu Time Magazine ukazují, že alkohol v přiměřeném množství prospívá srdci, krevnímu oběhu i společenskému životu.

Zůstává však otázkou, proč by měla být abstinence nezdravá.

Je sice pravda, že část lidí, kteří alkohol nepijí, patří do nižší socioekonomické skupiny. Nepijí, protože si to nemohou dovolit. A je známo, že chudší lidé trpí více stresem.

Nová studie však ukázala, že i když se vezme v úvahu finanční situace, počet přátel, podpora ze strany společnosti a celá řada dalších faktorů, abstinenti umírají dříve než osoby, které pijí více než mírně.

Výzkum vedený Charlesem Holahanem na University of Texas at Austin ukázal, že nejčastěji umírají lidé, kteří nepijí (bez ohledu na to, zda dříve alkoholu holdovali). Těžcí pijani umírají méně a lidé, kteří pijí s mírou, mají největší šanci na dlouhý život.

Výsledek výzkumu je pro odpůrce alkoholu šokující.

Jeho velká konzumace zvyšuje riziko cirhózy jater i několika typů rakoviny. Přesto se však opilci dožívají vyššího věku než lidé, kteří nikdy nepili. Vědci se domnívají, že vysvětlení možná spočívá v tom, že alkohol pomáhá společenské interakci a ta jsou zcela zásadní pro psychické i fyzické zdraví.