Je tomu právě 84 let, kdy byla při výzkumu v popelišti na sídlišti lovců mamutů mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem nalezena soška kyprých tvarů, slavná Věstonická venuše. Patrně nejznámější český archeologický nález nepatří mezi největší, soška je 11,5 cm vysoká a v bocích 4,3 cm široká.

Soška pochází z období střední části mladého paleolitu, tedy zhruba z doby před 30 000 - 20 000 lety. Počítačová tomografie potvrdila, že byla vyrobena ze směsi vody, hlíny a vápence, navíc jsou v ní i malá bílá zrníčka, což by mohly být úlomky kostí. Jde tedy o nejstarší keramickou lidskou sošku na světě. Při posledním průzkumu tomograf odhalil detail, na hýždích sošky se zachoval otisk prstu dítěte starého asi deset let.

V současnosti je Věstonická venuše majetkem Moravského zemského muzea v Brně ve sbírkách ústavu Anthropos. Hodnota je podle odborníků nevyčíslitelná. Její cenu stanovili v roce 2004 američtí starožitníci na 40 milionů dolarů.

Venuše z Dolních Věstonic není ojedinělou ukázkou umění pravěkých lidí. Jiné plastiky z pálené hlíny jsou známé také ze sousedního Pavlova a z Předmostí u Přerova. Proslulá je rovněž Landecká venuše (nazývaná také petřkovická) nalezená v roce 1953 na ostravském vrchu Landek. Tato 4,6 centimetru vysoká soška z krevele je torzem a nemá hlavu. Její výjimečnost spočívá v netypických štíhlých proporcích.

Za jednu z nejdokonalejších sošek paleolitu je kromě Věstonické venuše považována i Willendorfská venuše z Rakouska. Ve francouzském Lespuque byla zase nalezena venuše vyrobená z klu mamuta.