„Obecně lze říci, že prodej biopotravin v ČR loni rozhodně neklesl, což vidím jako úspěch. Předpokládám, že trh rostl v řádech jednotek procent, zhruba do deseti procent. Ekonomickou krizi a šetření spotřebitelů na výdajích za potraviny tak ustál trh s biopotravinami v ČR poměrně dobře. A pokud by byli výrobci biopotravin kreativnější ve své komunikaci, tak mohl tuzemský trh růst ještě více,“ podotýká Bio Summit šéf agentury Tomáš Václavík.

Podle dosud známých ekonomických výsledků přibližně 50 tuzemských firem přitom podle jeho slov vzrostly tržby za biopotraviny nejvíce v řetězci dm drogerie, řádově o desítky procent. „Jsou ale také firmy, které hlásí meziročně nulový nárůst, jako jsou některé pekárny a mlékárny, ale i firmy, které hlásí desetiprocentní nárůsty tržeb,“ uvedl Václavík.

Celkem 80 procent biopotravin se prodává v maloobchodních řetězcích supermarketů, hypermarketů a drogerií. Počet nabízených položek biopotravin se meziročně zvýšil o 47 procent, z 1 046 v lednu 2009 na 1 536 v prosinci loňského roku. Právě dm drogerie nabízela v prosinci 2009 nejvíce položek, a to 458 druhů biopotravin, meziroční nárůst počtu položek činil 149 procent. To je podle Václavíka oproti většině supermarketů až dvojnásobně vyšší nabídka. Z dalších maloobchodních sítí měly podle statistik Green Marketing v prosinci 2009 zalistováno 275 biopotravin hypermarkety Albert, 252 výrobků Interspar, 243 Globus, 235 Tesco a 230 položek biopotravin hypermarkety Kaufland. Prodejny COOP snížily meziročně počet položek z 85 na 78, tedy o osm procent. Naopak diskont Penny navýšil počet biopotravin z 39 na začátku roku na 64 na konci, což představovalo meziroční růst o 64 procent. „Nicméně Penny zůstává jediný diskontér, který biopotraviny nabízí. Ačkoli Lidl v několika loňských měsících s biopotravinami experimentoval, rychle se jich opět zbavil,“ konstatoval Václavík.

Zatímco na začátku roku 2009 dodávalo biopotraviny do maloobchodních řetězců 84 firem, na konci roku jich již bylo 116. Nejvíce položek dodává do řetězců společnost Pro-bio (168), HiPP (89), Country Life (72), Biopark (42), Bauer Bio (43) a Jan Štěrba (28).

Největší nárůst počtu zalistovaných položek biopotravin zaznamenaly vloni společnosti Tatranská mlékárna (700 procent), Jizerské pekárny (600 procent), Lacrum Velké Meziříčí (475 procent), Labeta (300 procent) a Biopekárna Zemanka (260 procent).

Absolutně nejvyšší nárůst počtu položek byl loni zaznamenán u kategorie Chlazené potraviny a lahůdky, o 300 procent ze dvou na osm výrobků od čtyř různých dodavatelů. Druhý největší nárůst zaznamenala kategorie Káva a obilné kávy, počet položek se zvýšil o 175 procent na celkem 22. Došlo také k nárůstu počtu položek v kategorii Čerstvé pečivo, z šesti na 14, tedy o 133 procent.

Problémem tuzemského trhu s biopotravinami je nicméně podle Václavíka neexistence silných značek. V ČR jsou navíc pouze tři průmysloví výrobci biopotravin, a to pekárny Penam a United Bakeries a mlékárna Olma. V zahraničí, například v USA, ale i v Německu či Velké Británii, má přitom každý hlavní typ biopotravin svého průmyslového výrobce. „Je tam ale nesrovnatelně větší trh,“ přiznává Václavík.

Každopádně není podle jeho slov značka BIO sama o sobě dostatečným důvodem pro změnu nákupního chování, zvláště, když jsou biopotraviny oproti konvenčním o dost dražší. Spotřebitelé kromě toho preferují i u biopotravin další přidanou hodnotu, jako je český či regionální původ, společenské aspekty produkce a distribuce a chuťové vjemy. Rostou proto prodeje biovýrobků pocházející z fair trade systémů a rostou prodeje kvalitního biomasa. „Začíná se také zvyšovat poptávka po faremních produktech a přímém nákupu od zemědělců,“ uvedl Václavík.