Sbírkotvorný program sklářského muzea v Novém Boru sleduje vývoj sklářské průmyslové výroby na Novoborsku, neopomíjí dokumentovat činnost ateliérů místní sklářské školy a věnuje pozornost individuální tvorbě sklářských výtvarníků.

Vstup do budovy sklářského muzea v Novém Boru rámuje zdobný pískovcový portál, v jehož štítu je umístěna kotva. Tento symbol zámořského obchodu vyvolává představy o dobrodružných cestách křehkého skla ze severních Čech na vzdálené trhy v zemích starého kontinentu, exotického Orientu nebo do zámoří. Ostatně, většina muzejních exponátů vznikala v rukách sklářských řemeslníků právě ve snaze vyhovět odlišnému vkusu a neobvyklým požadavkům zahraničních kupců.

V duchu odkazu zakladatelů muzea sleduje i současný sbírkotvorný program vývoj sklářské průmyslové výroby na Novoborsku, neopomíjí dokumentovat činnost ateliérů místní sklářské školy a věnuje pozornost individuální tvorbě sklářských výtvarníků. V roce 1994 byly obnoveny sklářské soutěže a nejúspěšnější práce účastníků jsou zařazovány do sbírek muzea k prezentaci a trvalému uchování. 

Stálá expozice
Stálá expozice Sklářského muzea Nový Bor byla zmodernizována a nově otevřena v září roku 2013, kdy nahradila expozici předchozí, která zde byla dlouhých 20 let. Expozice se rozkládá ve dvou podlažích a je dělena dle zdobících technik na čtyři oddíly (ryté, hutní, broušené a malované sklo). Vyjma malovaného skla jsou tyto oddíly doplněny o historické modely sklářské hutě, brusičské a rytecké dílny. Stálá expozice představuje 8 % z celkové muzejní sbírky, která je umístěná ve třech depozitářích. Expozici, jež znázorňuje vývoj českého skla od 18. století až do současnosti, provázejí i vitríny zabývající se sklářskou technologií. 

Vznik muzea a vývoj sbírky
O vznik novoborského muzea se zasloužil Odborný svaz sklářského dělnictva. Za podpory radních, kteří uvolnili pro expozici potřebné prostory v budově místní radnice, bylo muzeum otevřeno v květnu roku 1893. Ačkoliv město postupně uvolňovalo pro prezentaci narůstající sbírky další místnosti radnice, k uspokojivému prostorovému řešení došlo až v roce 1952. Tehdy bylo muzeum přemístěno do domu čp. 105, kde sídlí dodnes.

Hlavní podíl na vzniku a tvorbě muzejního sbírkového fondu v 90. letech 19. století měli dobrovolní pracovníci. Základ sbírky byl vytvořen z nezištných darů místních sklářů a obchodníků, kteří nejlépe rozuměli sklářskému řemeslu a dokázali ocenit technickou náročnost i výjimečnost uměleckořemeslného zpracování skleněných výrobků domácí i zahraniční provenience. Sbírka se rozrůstala a nabývala na kvalitě díky zájmu výrobních a exportních domů a ve 30. letech 20. století prostřednictvím muzeem pořádaných sklářských soutěží. Po doplnění o početné převody předválečné komerční produkce bývalých sklářských firem se kolem roku 1960 začala v Novém Boru formovat ojedinělá kolekce skla podávajícího pravdivý obraz o výrobě skla v oblasti Lužických hor na přelomu 19. století a v první polovině století dvacátého. 

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu Sklářského muzea Nový Dvor.