KAM NA VÝLET / Muzea a skanzeny

Popis: Novomlýnská vodárenská věž.
Novomlýnská vodárenská věž.
Autor / zdroj: muzeumprahy.cz

Kdysi věž zásobovala město vodou, nyní seznamuje s ničivými požáry i příběhy hasičstva

PRAHA

Novomlýnská vodárenská věž kdysi sloužila k zásobování vodou okolní části Nového Města. V současnosti je tady k vidění stálá expozice, která seznamuje s úlohou vodárenských věží, ničivými požáry v průběhu staletí i příběhy pražského hasičstva.

Praha hoří. Tak se jmenuje multižánrová expozice představující odvěké ohrožení Prahy ohněm. Prostřednictvím nových médií (videomapping, animace, videoart, virtuální realita) nabízí komplexní zážitek z kombinace dobových vyobrazení ze sbírek Muzea hlavního města Prahy se současným výtvarným jazykem. Seznamuje s úlohou vodárenských věží, ničivými požáry v průběhu staletí i příběhy pražského hasičstva. Imerzní instalace přenáší návštěvníka do nitra hořícího Národního divadla a odměnou za zdolání celé výšky věže je výhled z nejvyššího patra, a to jak do okolí, tak do blízké i vzdálené budoucnosti Prahy.

Expozice je umístěna v poprvé veřejnosti zpřístupněné Novomlýnské vodárenské věži. Jedná se o technickou stavbu ze druhé poloviny 17. století, sloužící k zásobování vodou okolní části Nového Města. Na místě současné věže je doložena již v 15. století dřevěná vodárenská věž, v letech 1602 – 1606 byla vybudována výstavná kamenná věž, v jejímž nejvyšším patře se nacházel vyhlídkový prostor, tzv. Lusthaus. 

Historie Novomlýnské vodárenské věže
Na místě dnešní ulice Nové mlýny, v místech, kde odbočuje cesta od gotického kostela sv. Klimenta k řece Vltavě, stávaly již ve 14. století vodní mlýny. Již v roce 1484 máme zaznamenáno, že mlýny se nazývají Novými. Kromě Nových mlýnů, nedaleko stávaly i mlýny Lodní, Helmovy a Lodecké. Většina těchto mlýnů byla na počátku 20. století zbořena, a Praha tím nenávratně přišla o vzácnou renesanční architekturu technického rázu.  

Z celé mlýnské zástavby stojí dnes na místě pouze vodárenská věž, která zásobovala vodou dolní Nové Město. Zcela jistě tato věž byla vybudována po roce 1602, jelikož k onomu roku podávali zemští mlynáři radě Nového Města zprávu, že je nutné vystavět novou vodárnu na Nových mlýnech. Tato vodárenská věž byla opatřena krytou vyhlídkovou plošinou s dvanácti okny, mezi nimiž byly namalovány podobizny českých knížat a králů od Přemysla Oráče po Rudolfa II. Podobná analogie, kde byla zachycena česká státnost, se objevuje již v sakrální stavbě v románské rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě, kdy neznámý autor namaloval na zdech rotundy panovnický cyklus Přemyslovců.

Povodeň roku 1655 věž výrazně poškodila, musela být vystavěna znovu, patrně s využít některých prvků z věže minulé.  V letech 1658– 60 vznikla současná věž s šesti patry, opět s velkorysým vyhlídkovým prostorem. Pod jeho podlahou byla umístěna nádrž, do níž se čerpala voda z Vltavy (věž v minulosti stála přímo na jejím břehu), z nádrže voda samospádem proudila potrubím do kašen v širším okolí. Vnitřní prostor věže obtočený schodištěm nebyl vodorovně členěn jako dnes, jednalo se o spojitý úzký prostor, jímž procházela soustava tlačného a samospádného vodního potrubí. Prostor byl vytápěn, aby ani v největších mrazech voda nezamrzala. Části topeniště odkryté při nedávných výzkumech je možné vidět v přízemí, v prostoru kolem pokladny. S koncem 19. století přišel i konec vodárenské funkce věže. Praha začala být zásobována z moderních vodáren a dálkovými přivaděči.

V Novomlýnské vodárenské věži byl již v době její výstavby v 17. století zřízen i nebývale bohatě pojatý vyhlídkový prostor, tzv. Lusthaus. Jednalo se o místo pro kratochvilná  setkání vedení města, můžeme v něm spatřovat možná i první rozhlednu v Praze, byť neveřejnou, určenou jen pro městkou nobilitu. Dobrý rozhled do širokého okolí zajišťovala velká okna, vnitřní zdi byly opatřeny velmi kvalitními kletovanými (hlazenými) omítkami a zdobnou římsou s reliéfem.Vše bylo patrně zastřešeno neckovou dřevěnou (falešnou) klenbou, která zřejmě nepřežila pruské bombardování roku 1757. Omítky jsou, kromě dvou parapetních polí, z doby po velkém požáru věže roku 1689. Ve dvou parapetních polích (na jihu a severu) se nám zachovaly části omítky z doby výstavby věže. Vyhlídkové patro představuje díky své výzdobě unikátní pozdně manýristický prostor, který spolu se vstupním věžním portálem dává jinak účelové technické stavbě nevšední podobu. 

Více informací včetně aktuální provozní doby a cen vstupného najdete na webu www.muzeumprahy.cz/486-novomlynska-vodarenska-vez/

Autor / zdroj: -red-

DALŠÍ ČLÁNKY

SZZ Krnov postupně otestuje na COVID-19 všechny zaměstnance

Všech osm set zaměstnanců Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov absolvuje z preventivních důvodů rapid test, který detekuje přítomnost COVID-19.

Roušky pro Přerovany šijí i plavčíci a úřednice

Rouškovník v průjezdu Městské policie Přerov na Masarykově náměstí je stále v provozu. Kdo má doma přebytek ústenek a může je darovat, bude vítán.

Sběrný dvůr v Přerově se otevře na dva dny v týdnu

Sběrné dvory Technických služeb města Přerova, které byly kvůli nouzovému stavu uzavřeny, čeká částečné zprovoznění.

DNES SE STALO

DOPRAVA6. dubna 1909

byl zahájen provoz na úzkorozchodné dráze Ostrava–Karviná.

KULTURA6. dubna 1943

poprvé vyšel Malý princ, nejznámější literární dílo francouzského spisovatele a pilota Antoina de Saint-Exupéryho. Jde o jeden z nejznámějších pohádkových příběhů moderní světové literatury.

VESMÍR6. dubna 1973

NASA vypustila vesmírnou sondu Pioneer 11 určenou k průzkumu Jupiteru, Saturnu a vnějších oblastí sluneční soustavy.

POZVÁNKA OBRAZEM