Centrum slovanské archeologie popisuje příběh Sv. Cyrila a Metoděje a počátky křesťanství na Moravě. Součástí expozice jsou i velkoplošné modely, dva exempláře stříbrných náušnic či zdařilé repliky obuvi příslušníků společenských a církevních elit.

Když v roce 1888 učitel František Myklík ve Starém Městě, v jižní části polohy „Na Špitálkách“,v právě kopaném zářezu pro lokální železniční dráhu, zachraňoval nálezy z období pravěku a raného středověku, činil tak za vydatné pomoci starého muže s bohatým bílým plnovousem. Oním mužem byl Mořic Vilém Trapp (1825-1895), od roku 1864 kustod brněnského Františkova, později Moravského zemského muzea, člověk, jemuž je přisuzován nemalý podíl na tom, že se moravská prehistorie postupně dostávala do středu zájmu odborníků i poučených laiků evropského věhlasu.

Trapp nejenže zachraňoval archeologický materiál, on i nabádal šlechtu, aby „jeho“ muzeu věnovala předměty ze svých sbírek, ba dokonce vyvíjel nemalé úsilí, aby kulturní poklady Moravy nebyly vykupovány a vyváženy do ciziny. Byl zřejmě prvním pracovníkem Moravského zemského muzea, jenž již v červáncích archeologie projevil velký zájem o oblast Uherskohradišťska, takže stojí na samém začátku řady významných muzejních vědců, kteří s tímto historií oplývajícím regionem spojili své vědecké dráhy.

Sv. Cyril a Metoděj a počátky křesťanství na Moravě
Životní osudy obou soluňských bratří a jejich následné pokračování v příběhu souvisejícím s vytvořením „svaté církve moravské“ za arcibiskupa Metoděje, stejně jako alespoň zkratkovité představení situace na Moravě v době před příchodem učených Byzantinců na dvůr knížete Rostislava, to vše jsou témata, jimiž se, byť stručně a schematicky, zabývá první z prezentací instalovaná v novém uherskohradišťském „Centru slovanské archeologie“.

Její součástí jsou i velkoplošné modely znázorňující jednak pravděpodobnou situaci sakrálního centra Velké Moravy v Uherském Hradišti-Sadech, na Metodějově výšině, v době, kdy zde velmi pravděpodobně existovalo ústředí „svaté církve moravské“, jednak vzhled dosud málo prezentovaného mocenského ústředí Veligradu, jež se nacházelo v prostoru současného hřbitova ve Starém Městě a jehož součástí byla i rotunda stojící v 9. století na místě současného kostela sv. Michaela archanděla. Nechybí ani známá „stupavská falza“, údajné náhrobní kameny z hrobu sv. Metoděje objevené K. Maštalířovou ve Chřibech nedaleko Stupavy, nebo kusy vazných a podlahových malt odebrané v 50. letech minulého století při výzkumu raně středověkého kostela sv. Jana v Modré u Velehradu.

Jistě zaujmou také dva exempláře stříbrných náušnic s bubínky zdobenými granulací objevené v říjnu 2013 ve Starém Městě „Na Vyhlídce“, představující dosud nejnovější, poprvé vystavené šperky náležející do skupiny honosného, tzv. veligradského šperku doby velkomoravské. Kromě nich lze shlédnout velmi zdařilé repliky obuvi příslušníků společenských a církevních elit, stejně jako repliky technologicky velmi náročně zdobených velmožských ostruh a opasků, v obou případech pocházející z dílen současných špičkových tvůrců a restaurátorů.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.