KAM NA VÝLET / Muzea a skanzeny

Expozice nabízí jedinečnou příležitost seznámit se s díly, která mají z větší části přímý vztah k chýnovskému domu
 
Autor / zdroj foto: Galerie hlavního města Prahy

Dům Františka Bílka v Chýnově / Chýnov

Záměrem Domu Františka Bílka v Chýnově je představit pozoruhodné, secesně symbolistní dílo umělce, který si v rodném Chýnově vytvořil zázemí pro svou tvorbu v podobě originální autorské varianty rodinného domu s ateliérem.

Architektura domu, postaveného Bílkem v roce 1898 z režného cihlového zdiva s dobovými „lidovými“ dřevěnými prvky a dřevořezbami, odkazuje k tradici chýnovského stavitelství. Nezaměnitelný ráz ale dodávají domu především štukové figurální reliéfy na fasádě se symbolickými tématy Boží ochrany a duchovního růstu člověka, dotvářené verši z Janova evangelia v štukových ostěních oken.

Nová expozice nabízí jedinečnou příležitost seznámit se s díly, která mají z větší části přímý vztah k chýnovskému domu. Většinu z nich tu Bílek ke konci devadesátých let a počátkem prvního desetiletí 20. století vytvořil, jiná se stala během jeho života součástí původního interiéru.

V reprezentativním výběru děl, kde se Bílek představuje především jako sochař, jsou zastoupeny také práce, odkazující k národní duchovní tradici českého národa, která má kořeny právě v tomto regionu. Patří k nim i dva návrhy nerealizovaných pomníků; desetinový model monumentálního Národního pomníku pro Bílou horu (1908), vyjadřující vzestup a pád českého národa a návrh pro Pomník Jana Žižky pro pražský Vítkov (1913), oslavující dobu husitství.


Dům Františka Bílka v Chýnově je součástí Galerie hlavního města Prahy. První impulz k založení pražské městské obrazárny vzešel z výtvarného odboru nově založené Umělecké besedy, vedeného Josefem Mánesem, v 60. letech 19. století. Záměrem bylo jak prospět veřejnosti, tak podpořit umělce. Městská rada nakonec začala nakupovat jejich díla, byť pouze příležitostně. Magistrátní sbírka se postupně rozrůstala také díky darům jednotlivců a institucí.

Významně ji na přelomu 19. a 20. století obohatil velký soubor obrazů Jaroslava Čermáka od Hippolyty Gallaitové a soubor děl Václava Brožíka od rytíře Václava Špačka ze Starburgu. Myšlenka galerie hlavního města Prahy znovu vystoupila do popředí zájmu po vzniku samostatné Československé republiky. V nově vystavěné budově Městské knihovny už byly koncem 20. let galerii přímo vyhrazeny výstavní sály.


Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu galerie.

Autor / zdroj: -red-

Partneři

Aguglia
Aktivní dítě
Maminčino koření
IP Polná
WWW design
hanakservis
Vitakraft
Koyo Bearings Česká republika s.r.o.