Hlučín se dostal do finále soutěže o nejkrásnější náměstí, vybrala ho porota v konkurenci 71 města a obcí. Vítězství mu může zajistit hlasování lidí.

„Podpořte město svými hlasy! Z jednoho prohlížeče můžete hlasovat dokonce opakovaně, v rozmezí 24 hodin,“ vyzývá Soňa Prášková, vedoucí odboru životního prostředí hlučínské radnice. Ve finále Hlučínu konkurují Havlíčkův Brod, Úterý, Velká Bystřice a Nový Jičín, tedy další adept z Moravskoslezského kraje.

Soutěž Nejkrásnější náměstí či náves vyhlásilo Moravské hospodářství ve spolupráci s Nadací

Partnerství. Hlasovat pro svého favorita mohou zájemci každý den až do 15. října. Výsledky soutěže budou vyhlášeny na konferenci Moravské obce a města letos v listopadu.

Hlasování je jednoduché. Na stránkách http://moravskehospodarstvi.cz/article/souteze/nejkrasnejsi-namesti-ci-naves-hlasovani je za představením finalistů v každé kategorii anketní okénko. Stačí označit svého favorita, vyplnit bezpečnostní kód, aby bylo jasné, že nehlasuje robot, a kliknout na tlačítko Hlasujte. Hlasovat lze každý den, v každé kategorii platí vždy jeden hlas z jednoho prohlížeče. "Pokud redakce odhalí jakýkoliv pokus ovlivnit hlasování prostředky mimo hranice fair play, vyhrazuje si právo hlasy z celkového součtu vyřadit," uvádějí pořadatelé soutěže. Náměstí v Hlučíně oslovilo porotce mimo jiné unikátním umístěním ve městě a současnou snahou zachovat historickou hodnotu prostoru.

Hlučín vznikal na zelené louce, proto byl vystavěn na charakteristickém půdorysu s náměstím uprostřed. Stejně jako celému městu, i náměstí tím pádem bude v příštím roce 760 let. "Mírové náměstí je hlavním prostorovým článkem historického jádra města Hlučína. Náměstí má téměř čtvercový půdorys se zvýrazněným středem," objasňuje Jaroslav Michna z odboru výstavby Městského úřadu Hlučín. V roce 2005 se náměstí rekonstruovalo, opravily se nejprve vodovody a kanalizace, veřejné osvětlení, zpevněné plochy i lavičky. Provedly se i sadové úpravy. "Cílem rekonstrukce bylo pozvednout společenský význam a reprezentativní charakter náměstí," doplňuje Soňa Prášková. Určité funkční plochy náměstí jsou vymezeny použitým materiálem, jeho strukturou a zabarvením. Jinak vypadají plochy pro promenádu, pro parkování, jinak komerčně využitelné plochy nebo naopak plochy relaxační. Rekonstrukcí se podařilo vytvořit bezbariérový prostor pro volný pohyb pěších, který je vymezen pouze střídáním štípaných žulových kostek, štípané žulové mozaiky a řezaných desek podélného formátu. „Do kresby dlažby jsou zakomponovány stopy minulosti, například půdorys zaniklé kaple sv. Jana Nepomuckého, vyznačený pomocí původních kamenů ze základů kaple. Směr původní cesty je jako symbol pohybu vyznačen posunem členících pásků a průběžných spár v dlažbě náměstí. Cesta, která úhlopříčně procházela náměstím, se také shoduje s hlavním pěším tahem. Využity jsou pouze ušlechtilé přírodní materiály, tedy kámen, dřevo, ocel,“ dodává historik umění Jaroslav Michna.

V souvislosti s pohnutou historií Hlučínska i Hlučína samotného se dá o hlučínském náměstí říci, že jím kráčely dějiny. Náměstí pamatuje zlomový rok 1742, kdy bylo usnesením berlínského míru Hlučínsko spolu s velkou částí Slezska postoupeno Prusku. Dne 4. února 1920 bylo náměstí místem předávání správy města do rukou úřadů Československé republiky jako naplnění Versailleské mírové smlouvy. Mnichovská dohoda vrátila v roce 1938 Hlučín pod správu Německa – Třetí říše, a na náměstí se objevily oddíly wehrmachtu. Naposledy bylo svědkem změny státní příslušnosti našeho regionu po osvobození v roce 1945. Citlivými zásahy do podoby celého města se podařilo zachovat význam hlučínského náměstí jako centra společenského života. Po jeho obvodu jsou umístěny obchody a služby místních podnikatelů. Před restauracemi a před cukrárnou jsou v létě venkovní posezení. Na náměstí jsou zejména v centrální části lavičky, zastíněné stromy. V klidové střední ploše se pořádají různé kulturní a jiné příležitostné akce jako farmářské trhy, majálesové průvody, krmáše, hudební a taneční festivaly. Při rekonstrukci se vykácely přestárlé tisy z obvodu náměstí. Tím se otevřely pohledy na opravené domy. Současná výsadba vychází z tradičního uspořádání zeleně na náměstí. Skupina čtyř kaštanů růžovokvětých zve k posezení ve stínu. Uprostřed je doplněna kašnou, která stojí na místě původní vodní nádrže.

Porotci soutěže, architekti Robert Sedlák a Jan Šépka, zahradní architekt Zdenek Sendler a socioekonom bydlení Petr Gibas se při výběru finalistů nezaměřili jen na vzhled. Mezi nominovanými pečlivě hledali znaky citlivého uchopení veřejného prostoru, které dokazují, že se realizátoři zamýšleli nad jeho účelem. "Všichni přihlášení prokázali, že zvelebení svých náměstí či návsí a péči o ně věnují mnoho času, prostředků a úsilí. U postupujících potom porota nejvíce ocenila nenásilný přístup, který zachovává genia loci a ctí zásadu, že méně je někdy více," konstatovali organizátoři soutěže. "Působivost čisté, obdélníkové dispozice Mírového náměstí neruší přílišný akcent na přítomnost zeleně. Té je dopřán prostor v centru prostranství v podobě čtyř vzrostlých kaštanů doplněných o kašnu. Je jen škoda, že celkový dojem kazí nepříliš citlivé rozmístění truhlíků s tújemi po obvodu náměstí. Hlavní roli hraje ale otevřený, dýchající prostor a ničím nerušený pohled na zrekonstruované domy. Kvitujeme nápadité dláždění, které svou skladbou přispívá nejen k vymezení funkčních ploch, ale jsou do něj zakomponovány i stopy minulosti – například půdorys zaniklé kaple sv. Jana Nepomuckého vyznačený pomocí původních kamenů ze základů kaple. Náměstí poskytuje velkorysý prostor pro pohyb chodců a konání kulturních akcí. Doprava má místo po obvodu prostranství, kde se také nachází dostatek parkovacích míst," napsali porotci ve svém hodnocení.