Rok před otevřením právě budované klatovské nemocnice začalo ve stávajících prostorách fungovat od 1. dubna pět lůžek dlouhodobé intenzivní péče (DIP) se zcela novým přístrojovým vybavením.

"Jednatele Všeobecné zdravotní pojišťovny jsme přesvědčili o nutnosti zřízení DIP lůžek a podařilo se nám je nasmlouvat. Považuji to za velký úspěch, kterého se nám podařilo dosáhnout," informoval ředitel nemocnice František Lešundák, který převzal vedení klatovské nemocnice jako krizový manažer teprve od 1. února.

DIP jsou lůžka dlouhodobé intenzivní péče určená pro pacienty, kteří jsou již ve stabilizovaném stavu, ale hrozí u nich selhávání různých funkcí. Obsazují je pacienti, kteří z akutní péče nejsou schopni hned přejít do péče léčebny dlouhodobě nemocných nebo do domácího ošetřování," upřesnila primářka oddělení ARO Miriam Gredová. "Někteří pacienti na těchto lůžkách pobudou nějaký čas a do následné péče se dostanou. Někteří jsou na tato lůžka upoutámni dlouhodobě, vzhledem k charakteru své choroby," vysvětlila Gredová.

Pacienti, kteří vyžadovali tento typ péče, leželi doposud na oddělení JIP, nebo leželi na standardních odděleních s péčí anesteziologa. Jsou tam pacienti po oběhových zástavách, u kterých došlo k trvalému poškození nervových funkcí, pak pacienti s chronickým onemocněním po náročných operačních zákrocích, nebo pacienti s různými polytraumaty po nehodách a úrazech.

I když bude nová klatovská nemocnice dostavena a do provozu uvedena až příští rok, již nyní se podařilo vedení nemocnice získat dopředu na vybavení lůžek DIP zařízením i přístroji celkem 25 milionů korun. Podmínkou k získání prostředků na nákup vybavení bylo, že lůžka nasmlouvá zdravotní pojišťovna, což se podařilo splnit. Po dostavbě nové nemocnice se počet DIP lůžek v té samé podobě a s vybavením přesune do objektu monobloku nemocnice. V současné době, tedy krátce po zřízení DIP lůžek, obsadili pacienti již tři z pěti těchto lůžek.

Lékaři i personál klatovské nemocnice zřizované Plzeňským krajem se už nemůže dočkat toho, až začne zdravotnické zařízení fungovat v nových prostorách, které budou vybaveny novými přístroji i zařízením. Náměstek ředitele nemocnice Igor Jakubčík uvedl, že až doposud lékaři pracují s přístroji, jejichž průměrný věk je 9,4 roku. Výjimkou nejsou ani přístroje staré 30, 18, 16 a 10 let. "Když se nám rozbila angiografická linka, tak jsme potřebnou součástku pro její opravu získali až v jednom muzeu v SRN," uvedl Jakubčík.