Vánoce nemají v Asii zakořeněnou tradici, nejen vlivem globalizace se ale tento svátek dostal například do Číny, Indie, Iráku, Íránu nebo do Japonska.

ČÍNA

Odhaduje se, že v Číně žije okolo 35 milionů křesťanů, kteří 24. prosince navštěvují kostely. Na své domy věší malované lucerny a vánoční stromeček, který nazývají "strom světel", zdobí papírovými řetězy, květinami i lucerničkami. Čínské děti věší mušelínové punčochy na okna a čekají na návštěvu bytosti zvané Tun Čche Lao-žea, což doslova znamená "Vánoční starý muž".

Přestože nekřesťané v Číně Vánoce přímo neslaví, ve velkých městech panuje koncem prosince podobná atmosféra, jakou známe na Západě. Nákupní centra nabízejí slevy, v restauracích jsou speciální akce jako například "vánoční večeře pro zamilované páry", nechybí ani typická vánoční výzdoba. Naopak na čínském venkově se Vánoce takřka vůbec neslaví.

Nejvýznamnějším svátkem je v této zemi ale Nový rok, oficiálně zvaný "Jarní svátek", který se slaví na konci ledna. O tomto svátku děti dostávají nové oblečení a hračky, jedí se vybraná jídla a oblohu ozařují barevné ohňostroje. Důležitou součástí oslav je uctění památky předků, jejichž portréty si Číňané vystavují v hlavních místnostech svého domu.

INDIE

Indie je převážně hinduistická a muslimská, žije tu ale poměrně velký počet křesťanů. Ti slaví Vánoce velice okázale. Oslavy začínají tradičně 24. prosince a pokračují až do Nového roku. Křesťané se masově scházejí v kostelech, pečou cukroví, zpívají koledy a zdobí vánoční stromečky.

Protože je ale Indie rozlehlá, slavení Vánoc má v každé části země jinou podobu. Na severozápadě křesťané z kmene Bhil chodí každou noc mezi 24. a 31. prosincem ven, zpívají své tradiční vánoční písně a každému na potkání vyprávějí příběh o narození Ježíše Krista.

Na jihu Indie se zapalují vánoční hliněné lampičky, které jsou zavěšené na střechách a zdech domů. Jinde se místo tradičního vánočního smrku zdobí banánovníky a mangovníky, jejichž listí se také někdy používá jako dekorace.

V několika indických státech je zvykem dekorovat kostely svíčkami a květinami, především pak pryšcem mexickým (vánoční hvězda). Ve městech se však vánoční výzdoba velmi podobá Západu, domy jsou plné hvězd, hraček, plastového ovoce i barevných fáborků. Na některých místech lze vidět i postavy Santa Klause nebo tradiční betlém s jesličkami.

Náš Štědrý den se hindsky označuje jako Bada Din čili Velký den a je státním svátkem. Zejména v největších městech, jako je Dillí, Bombaj, Bengálúr či Čenaj, se k oslavám Vánoc připojují i vyznavači jiných náboženství a ulicemi metropolí procházejí početná procesí.

ÍRÁN

V Íránu slaví v době Vánoc tzv. Malý svátek. Prvních 25 dnů v prosinci Íránci drží půst, kdy nesmí jíst žádné maso, vajíčka, mléko ani sýr. Je to čas klidu, odpočinku a meditací, kdy se každý den navštěvují svatostánky. Posledním dnem půstu je náš Štědrý den a k večeři se připravují především masné pokrmy. Nejtradičnějším jídlem je dušené kuřecí maso tzv. haraša, jehož příprava trvá několik dnů. Íránské děti neznají Santa Klause a o Vánocích nedostávají žádné hračky, ale nové oblečení.

IRÁK

V době Štědrého dne se irácké rodiny scházejí a některé z dětí předčítá příběh o narození Ježíše Krista, zatímco ostatní členové rodiny drží zapálené svíčky. Po čtení se obvykle zapálí oheň, kolem kterého se všichni posadí a společně zpívají. Pokud všechno připravené dříví shoří na popel, přinese to rodině v příštím roce štěstí. Každý člen rodiny pak třikrát přeskočí popel a může si něco přát. Zhasne-li však oheň dříve, znamená to pro rodinu neštěstí.

Na Štědrý den také iráčtí křesťané navštěvují kostely, kde knězi nesoucí figuru Ježíška slouží bohoslužbu. Po kázání kněz požehná poklepáním na rameno jednomu z návštěvníků, ten předá požehnání dál a celý proces pokračuje takto dál, dokud nedostanou všichni přítomní v kostele "dotek míru".

JAPONSKO

Do Japonska přinesli vánoční tradice misionáři a Japonci si západní zvyky postupně osvojili. Na Štědrý den si vyměňují dárky a jedí krocana, na některých místech se dokonce zdobí vánoční stromky a zpívají koledy. Japonci také často dekorují své domy větvičkami jehličnanů či jmelím.

V Japonsku nosí dárky a dává požehnání do nového roku Hoteišó, který velmi připomíná Santa Klause. Je znázorňován jako milý starý muž nesoucí obrovský pytel, který má oči vzadu na hlavě.

V Japonsku je ale nejvýznamnějším dnem v roce Nový rok, kdy Japonci pečlivě uklidí své domy, které pak pořádně vyzdobí, a oblečou se do svých nejlepších šatů. Poté rodina v čele s otcem prochází celým domem a vyhání ven démony. Otec hází do každého rohu sušené fazole, aby své rodině zajistil šťastný nový rok.