KULTURA / Přednášky

Filozof Václav Bělohradský vystoupí v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně
Filozof Václav Bělohradský na Vítězném náměstí v Praze. 
Autor / zdroj foto: Matouš Hruška

Zlín

S Václavem Bělohradským, filozofem a sociologem, postmoderním myslitelem a pokračovatelem filozofa Jana Patočky, si nejen o jeho poslední knize Čas pléthokracie bude povídat ředitel Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, Jan Kaňka. Beseda se uskuteční ve středu 25. ledna od 17 hodin v ústřední knihovně v sále B.

Václav Bělohradský se narodil 17. ledna 1944. Je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1970 odešel do emigrace, v níž spolupracoval s českými exilovými časopisy a nakladatelstvími i domácím disentem. Jako pedagog působil na Filozofickém institutu v Janově, od roku 1973 jako profesor sociologie. Od roku 1990 je profesorem politické sociologie na univerzitě v Terstu a hostujícím profesorem na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Jeho dosud poslední kniha Čas pléthokracie. Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně, vyšla v listopadu 2021 v nakladatelství 65. pole. Jedná se o soubor kritických esejů, teorií a příkladů, které se vzájemně prolínají. Bělohradský se v nich vrací ke svému celoživotnímu tématu – napětí mezi legitimností a legalitou, mezi smyslem pro spravedlnost a literou zákona, mezi občanskou solidaritou a politickým režimem.

Poprvé se tomuto tématu věnoval už ve své knize Krize eschatologie neosobnosti, která vyšla v roce 1982 v londýnském nakladatelství Alexandra Tomského Rozmluvy, později jej spolu s dalšími jeho studiemi vydal Václav Havel v samizdatové edici Expedice pod názvem Přirozený svět jako politický problém. Ohlas, který v tehdejší disidentské obci pojednání  o legalitě bez legitimnosti a legitimnosti bez legality vyvolalo, zmiňuje Václav Havel také v Dálkovém výslechu. „Otázka, kterou jsem tehdy formuloval, se dnes vrací v nečekaných podobách, prostupuje všechny sféry lidské činnosti. Dramaticky naléhavou ji pak učinil antropocén – věk lidské zodpovědnosti za planetu Zemi,“ uvádí Bělohradský.

Jedním z prostupujících motivů knihy, je krize liberální demokracie, mezní moment kdy je západ na křižovatce, kdy se rozhoduje, kudy se vydat. Tematizuje pět klíčových otázek: Přežije demokracie apokalyptický tón antropocénu? Mohou být většiny z digitální mělčiny zdrojem legitimní moci? Může liberálnědemokratický stát přežít takovou bezmoc? Jak může platformizace ekonomiky odolat tlaku korporací, které ji strategicky využívají jen ke snížení svých nákladů a k udržení statu quo? Jak se proces hybridizace může stát programem politických hnutí?

„Společnost se polarizuje, šíří se apokalyptické nálady a strach ze spiknutí mocných. Do našich životních světů vtrhly hyperobjekty jako globální oteplování. Vše ovlivňují, všude škodí a všichni jsme současně poškození i viníci. Velebné velecelky jako národy nebo impéria se potrhaly, v mezerách mezi nimi se začíná formovat aktivistická demokracie kritických množství efektivně komunikujících, ale nezávislých jednotlivců – pléthokracie." (Václav Bělohradský: Čas pléthokracie, úryvek z knihy).

Autor / zdroj: Gabriela Winklerová

Partneři

Aguglia
Aktivní dítě
Maminčino koření
IP Polná
WWW design
trendhim.cz
Vitakraft
Koyo Bearings Česká republika s.r.o.