Ve dnech 11. a 12. července 2015 se na hradě Buchlově bude konat již devátý ročník mezinárodního kovářského sympózia Buchlovské kování. Zvuk kovadlin se hradem rozezní v sobotu od 10.00 do 18.00 hodin a v neděli od 10.00 do 15.00 hodin. Akci připravilo občanské sdružení HB collegium o.s. spolu se správou státního hradu Buchlova.

Návštěvníci uvidí na Buchlově při práci několik desítek kovářů a třeba i kovářek, kteří se budou střídat u patnácti výhní a budou předvádět to nejprestižnější ze svého kovářského umění. K vidění budou kováři nejen z České republiky ale i ze Slovenska, Belgie, Norska a Polska. Již čtvrtým rokem je kovářské sympózium obohaceno také o speciální sekci nožířů, kteří budou vystavovat své výrobky – od běžných nožů až po cenné sběratelské kousky vyráběné přímo podle přání budoucího majitele. Dále budou nožíři předvádět výrobu kování a výrobu nožů a bude možnost si některé výrobky koupit.

Na nádvořích hradu bude probíhat i tradiční jarmark a k vidění budou i další umělci zpracovávající kov – dráteníci, měditepci, šperkaři apod. Na 1. hradním nádvoří se mohou návštěvníci podívat na tavbu železné rudy ve středověké peci a její následné zpracování.

Už tradičně myslí pořadatelé i na děti, budou připraveny soutěže o ceny v hodu kovářským kladivem a malou kovadlinkou, divadelní pohádky a dětské dílničky. Po oba dny budou kromě tradičních prohlídek hradu probíhat i dětské speciální okruhy.

V neděli bude v 15 hodin vyhlášen a oceněn nejlepší kovářský tým, bude udělena cena pořadatele a cena diváka. Hlasovací lístky návštěvníků budou slosovatelné a na výherce bude čekat malé překvapení.

Kovářství je řemeslo, které se zabývá zpracováním železa, oceli či jiných kovů, a to zpravidla za tepla. Umění kovat patřilo k nejvýznamnějším oborům lidské činnosti už odpradávna. První pokusy zpracovávat železo objevujeme již ve 3. tis. př. n. l. Nálezy z tohoto období pocházejí z Mezopotámie a jsou velmi vzácné. Větší rozvoj kovářství nastal ve 12. stol. př. n. l. v Asii, kde se začínají vyrábět první kovové předměty denní potřeby. Skutečně prudký rozvoj používání železa, a s tím i kovářství nastal v haštalském období (cca od 7. století př. n. l. až do roku 450 n. l.), v té době začal být využíván i bronz. U slovanských kmenů bylo kovářství velmi ceněno, kovář byl považován nejen za řemeslníka, ale i léčitele a jakéhosi ochránce vesnice od zlých duchů. Kovářským bohem byl Svarog – bůh nebeského světla a ohně. V dnešní době je kovářství ve vyspělých zemích okrajovým a spíše uměleckým řemeslem, ceny kovářských výrobků jsou velmi vysoké a kvůli nedostatku kovářů mají stále stoupající tendenci.

Jen nepatrná část z historie černého řemesla – jak se kovářství někdy říká, ukazuje, jak důležitý byl tento prastarý řemeslný obor v dějinách. Bez kovářských výrobků by se asi docela zastavil život. Kováři totiž zhotovovali nebo okovávali nářadí a nástroje k obdělávání půdy, chovu dobytka, ke sklizni úrody, ale třeba taky pro další obory jako je lnářství a vinohradnictví. Bez kovářství by se nerozvíjela žádná jiná řemesla např. truhlářství a nevznikly by ani žádné dopravní prostředky – chybělo by vozové kování. Kovářství bylo odjakživa ceněným řemeslem a jeho mistři jsou také neobyčejnými postavami v nejedné pohádce.

Přijďte obdivovat zručnost kovářských mistrů a jejich učedníků na hrad Buchlov.