Zámek Daňkov je patrový lovecký zámek obdélníkového tvaru s šestihrannou věžičkou v jihozápadním nároží, jenž uzavírá jižní stranu areálu. Na severní straně má zámek dřevěnou pavlač, která byla původně po celé délce zámku. Zajímavostí jsou dochované plány pozoruhodného honosného loveckého zámku, které vytvořil v první polovině 19. století pro knížete Karla z Löwensteinu francouzský architekt Francois Verly, a to včetně úpravy okolí na zámecký park.

První zmínka o poplužním Dvoru Gutštejn pochází z roku 1549, kdy byl prodán Hanušovi Elpognárovi (někdy též Elbognerovi) z Dolního Šenfeldu, který jej spolu s tehdy již zříceninou hradu Gutštejn a přilehlými polnostmi připojil k panství Bezdružickému. Za jeho synů Jana a Kašpara bylo zadlužené panství zemskými úředníky prodáno za 16 tisíc kop grošů Jáchymovi ze Švamberka. Po něm přešlo panství na jeho syna Jana. Po jeho smrti v roce 1615 přešlo panství na syny jeho bratra Jiřího Petra. Od roku 1624 panství přešlo již jen na jedno z nich – na Jana Bedřicha ze Švamberka.

Sommer uvádí, že za jeho držení byl hrad Gutštejn i s přilehlým dvorem vypálen švédskými vojsky (buď v roce 1639, ale pravděpodobněji až v roce 1646, kdy byly vypáleny i město a zámek v Bezdružicích). Po jeho smrti, v roce  1659, přechází zámek na jeho manželku Marii Magdalénu ze Švamberka, rozené z Donína, po níž v roce 1669 přechází panství na Jana Kryštofa hraběte z Heissensteinu. Za něho vypuklo v Čechách velké selské povstání, které bylo v roce 1680 vojskem obleženo a na Ovčím vrchu u Bezdružic poraženo. Po jeho smrti v roce 1693 bylo panství rozděleno mezi jeho tři dcery, přičemž Dvůr Gutštejn připadl Marii Alžbětě.

Její držení mělo však krátkého trvání, neboť dvůr přechází v roce 1696 na Marii Kateřinu z Roggendorfu, rozené z Heissensteinu, která jej hned v roce 1697 prodává Jiřímu Jindřichovi svobodnému pánu Stadionovi, od něhož jej v roce 1707 kupuje Gertrůda kněžna z Berlepšů. Od jejího nástupce, Petra Filipa z Berlepšů, v roce 1712 kupuje celé panství Bezdružické Max Karel kníže z Löwenstein-Wertheimu, v jehož původem cizím rodu zůstává celé panství po více než dvě staletí. V roce 1818 zde Karel kníže z Löwensteinu zakládá oboru a pravděpodobně mezi lety 1820–1824 nechává starší hospodářskou budovu upravit na lovecký zámek.

Zajímavostí jsou dochované plány pozoruhodného honosného loveckého zámku, které vytvořil v 1. pol. 19. století pro knížete Karla z Löwensteinu francouzský architekt Francois Verly, a to včetně úpravy okolí na zámecký park. Tyto plány však nebyly nikdy realizovány.

Více informací se dozvíte zde.