Zámek Konopiště / Benešov
Původně středověký hrad Konopiště ležící kousek od Benešova si získal svou slávu díky arcivévodovi Františku d´Este, který tu žil s rodinou. Dal zámek přestavět v historizujícím stylu a jeho okolí přeměnil v krajinářský park. V zámku jsou umístěny jeho bohaté sbírky nejen umění, ale hlavně loveckých výstrojí a trofejí. Dlouhou tradici má na Konopišti i chov medvědů v zámeckém příkopu.
Krásný zámek je proslulý zejména svým vnitřním vybavením se vzácnými uměleckými sbírkami srovnatelnými se sbírkami evropského významu. Návštěvníci ho mohou lépe poznat na šesti prohlídkových okruzích, které je provedou hostinskými komnatami, nejstaršími prostory, soukromými pokoji rakouského následníka trůnu, loveckými sbírkami i zahradami.
Salony jižního křídla zámku
I. zámecký okruh představuje reprezentační a hostinské pokoje umístěné v 1. patře jižního křídla zámku, ve kterých jsou instalovány nejkrásnější sbírkové předměty, včetně dobového nábytku, obrazů či porcelánu. Prohlídka začíná v lovecké chodbě s osmi sty trofejemi zvěře ulovené arcivévodou Františkem Ferdinandem.
Salony severního křídla
II. zámecký okruh se nachází v severním křídle. Jedná se o nejstarší prostory zámku s gotickými a renesančními klenbami v kapli sv. Huberta a tzv. Kronprinci. Následuje vzácná sbírka zbraní, umístěná na chodbách a především ve Zbrojnici arcivévody. Prohlídka pokračuje knihovnou a pánským salonem, jehož součástí je i orientální harém.
Zbraně tzv. Estenské zbrojnice patří k nejcennějším a nejvýznamnějším ve střední Evropě. Jsou to jak zbraně chladné, palné, tak zbroje povětšinou italské a německé provenience z 15.–19. století. V malé lovecké chodbě nahlédnete do osobního výtahu arcivévody a na závěr se podíváte do knihovny a kuřáckého salonu.
Soukromé pokoje rodiny Františka Ferdinanda d'Este
Lovecká trasa
Prohlídková trasa vás zavede z lovecké chodby s trofejemi ulovenými přímo arcivévodou napříč několika loveckými expozicemi včetně exotických trofejí a slavné sbírky loveckých zbraní. Seznámíte se s tradicí honů na Konopišti.
Muzeum sv. Jiří
Muzeum sv. Jiří se nachází v bývalé oranžerii pod jižní terasou zámku. Různorodé sbírkové předměty s motivem sv. Jiří shromáždil arcivévoda František Ferdinand d'Este a umístil je v krásném prostoru jižního suterénu. Monotematická sbírka s motivem sv. Jiří nemá v českých zemích obdoby. Výstava byla oceněna prestižní cenou EUROPA NOSTRA.
Střelnice arcivévody Františka Ferdinanda d'Este
Unikátní střelnice s pohyblivými a akustickými terči, kulečníkovou dráhou a loveckými trofejemi byla umístěna do prostor bývalých stájí na spodním nádvoří. Expozice je jedinečnou ukázkou dobových interiérových střelnic a sloužila k tréninku střelby arcivévody, který byl ve své době považován za nejlepšího střelce.
Růžová zahrada se skleníky
Růžová zahrada se záhony stromkových a keřových růží byla založena arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este v letech 1906 až 1913 jako součást přírodně krajinářského parku. Na vyvýšeném místě zahrady byl postaven rozlehlý skleník s tropickými, subtropickými a dalšími vzácnými rostlinami. Ve skleníku se stejně jako za dob arcivévody pěstují palmy, orchideje, stromovité kapradiny a další exotické rostliny.
Medvědín
První medvědy si pořídili v polovině 19. století Lobkovicové a arcivévoda František Ferdinand d´Este v tradici pokračoval. Nyní zámecký příkop obývá medvěd Jiří. Jedná se o medvěda ušatého (himalájského), který se narodil 16. ledna 2006 ve zlínské ZOO a na Konopiště byl převezen v roce 2011. Medvěd Jiří má kromě výběhu k dispozici ještě uzavřený prostorný kotec s třemi oddělenými částmi a chodbičkou.
Bezbariérovost
Při návštěvě 1. okruhu lze pro výstup po schodišti využít schodolez Liftkar PT Universal 160. Upozorňujeme, že z technických důvodů lze na jednu prohlídku vyvézt max. dva vozíčky (baterie se musejí dobíjet) a je třeba předchozí rezervace. Zbylé tři zámecké okruhy nejsou vhodné pro invalidní vozíky ani kočárky. WC s bezbariérovým přístupem je umístěno před prodejnou vstupenek.
Historie zámku Konopiště
Konopiště založil nedaleko svého rodového sídla Benešova kolem roku 1294 pravděpodobně pražský biskup Tobiáš z Benešova, a to podle vzoru francouzských pevností, s válcovými věžemi, s parkánem, čtyřmi bránami a padacím mostem.
Po vymření Benešoviců přešlo Konopiště v roce 1327 na 275 let do rukou Šternberků. V 17.–19. století se pak v držení Konopiště vystřídala celá řada vlivných šlechtických rodů: např. Hodějovští z Hodějova, po bitvě na Bílé hoře na krátkou dobu Albrecht z Valdštejna, Michnové z Vacínova, Vrtbové z Vrtby, Lobkovicové a další.
První zásah do středověké struktury hradu byl proveden koncem 15. století Jiřím ze Šternberka, dále pak začátkem 17. století Hodějovskými z Hodějova. V barokní rezidenci proměnili Konopiště v 18. století Vrtbové z Vrtby.
V roce 1887 koupil zámek s celým panstvím od Lobkoviců František Ferdinand d´Este, od roku 1896 následník císařského trůnu. Arcivévoda dal zámek přestavět v historizujícím stylu a jeho okolí přeměnil v krajinářský park. Na ploše bývalé barokní zahrady založil Růžovou zahradu se skleníky. Do zámku umístil své rozsáhlé sbírky, které získal jednak jako dědictví po svých italských předcích, jednak vlastní sběratelskou činností.
František Ferdinand se v červnu roku 1914 zúčastnil manévrů rakouské armády v Bosně a dne 28. června 1914 se stal spolu se svou manželkou Žofií v Sarajevu obětí atentátu spáchaného srbským anarchistou Gavrilem Principem. Za měsíc po atentátu vyhlásil rakouský císař František Josef I. Srbsku válku.
V roce 1921 převzal Konopiště od arcivévodových dědiců československý stát a zámek i s parkem byl zčásti zpřístupněn veřejnosti. Za II. světové války byl v Konopišti umístěn hlavní štáb jednotek SS. Po osvobození bylo Konopiště znovu zpřístupněno veřejnosti.
Zámek se do dnešní doby zachoval v podobě, jakou dostal při poslední přestavbě za arcivévody Františka Ferdinanda d´Este. Také vnitřní vybavení zůstalo v co největší míře stejné, jako za doby, kdy zámek obýval František Ferdinand s rodinou.
Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby i cen vstupného najdete na webu zámku Konopiště.