Do malebné pošumavské krajiny je zasazen rozsáhlý hradní areál. V něm se od pozdního středověku snoubily obytné a reprezentační prostory s důmyslným obranným systémem. Rabskou dominantou je mohutná obytná věž (donjon), z níž lze shlédnout na celý Prácheňský kraj, a mnohá překvapení skrývají i hluboká sklepení. V současné době hrad Rabí nabízí komentované prohlídky, ale i rozmanité kulturní akce.

Palác
Prohlídka paláce začnete na velkém nádvoří a poté přejdete do zachovalé části středověkého paláce. V jednotlivých místnostech jsou k vidění modely hradu, které názorně přibližují stavební vývoj hradního areálu, je možné si prohlédnout archeologické nálezy a expozici kamnových kachlů. Dostanete se i na vyhlídkovou terasu a po nejužším schodišti sestoupíte do sklepení. V největším sklepení na vás čeká audiovizuální program o dobývání hradu husitskými vojsky a prohlídku pak zakončíte v hladomorně.

Věž
Prohlédnete si větší části hradního areálu, od místa nejvyššího po místo nejnižší. Prohlídka začíná na velkém nádvoří. Dále zavítáte na malé nádvoří se studnou a hospodářským zázemím. Poté se projdete nejstarším jádrem hradu, vystoupáte na vrchol obytné věže a na závěr si prohlédnete přírodní krápníkovou výzdobu ve spodních patrech sklepení.

Z historie hradu
Hrad Rabí vznikl kolem roku 1350 jako strážní tvrz, tyčící se nad řekou Otavou. V průběhu 14. a 15. století byl postupně přestavován a rozšiřován do podoby rozlehlého hradního komplexu, který se stal reprezentativním sídlem pánů z Rýzmberka. A svou rezidenční funkci si Rabí udrželo do konce 17. století. 

Zkáza hradu nastala v první polovině 18. století, kdy jej požár připravil  o střechy a dřevěné části. Navíc se opuštěný hradní areál stal zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele podhradí i širokého okolí.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu hradu.