Osoblažská úzkokolejka je nejstarší úzkokolejkou na území historického Českého Slezska. Vlak na této trati jezdí také po nejmenším oblouku v síti českých veřejných železnic.

Úzkorozchodná dráha s rozchodem 760 milimetrů se nachází v západní části Moravskoslezského kraje, v Osoblažském výběžku, patřícímu okresu Bruntál. Na normálněrozchodnou síť je trať napojená ve stanici Třemešná ve Slezsku, ležící 17 kilometrů severozápadně od Krnova.

Úzkorozchodný vláček vyjíždí z opačné strany budovy, než je nástupiště pro trať Krnov – Jindřichov ve Slezsku. Trať začíná klesáním až 26 ‰ k ocelovému mostu v obci Třemešná, o třech polích, který přechází silnici Krnov – Jindřichov a potok Mušlov. Dále trať stoupá nejvyšším stoupáním na trati, 27 ‰, a překonává krátce za druhým kilometrem zlomový bod trati, který je pouze o jeden výškový metr níže, než stanice Třemešná ve Slezsku. Z tohoto místa už trať převážně klesá až do Osoblahy. Kousek za vrcholkem následuje oblouk o poloměru pouhých 75 metrů, kde je rychlost snížena na 20 km/h.

Za obcí Liptaň sleduje trať severovýchodní směr, před zastávkou Dívčí Hrad se obrací na jihovýchod a zvolna sjíždí do Oderské nížiny. Tímto směrem vede dále přes Horní Povelice a Amalín do Slezských Rudoltic, kde se trasa opět stáčí k severu a postupně mění směr spolu s potokem Lužná. Za zastávkou Koberno vjíždí dráha do romantického lesnatého úseku říčky Osoblahy a kolem zříceniny hradu Fulštejna směřuje do Bohušova a dále ke svému cíli na okraji Osoblahy, přímo u česko-polské hranice.

Pravidelný provoz zde zajišťují České dráhy letitými motorovými lokomotivami řady 705.9. V letní sezónu zde ale můžete potkat turistické vlaky SZD vedené parní nebo historickou motorovou lokomotivou. 

Uměle prodloužená trať se 102 oblouky
Vzdálenost Třemešná – Osoblaha je vzdušnou čarou 13 kilometrů. Vlakem ovšem cestující urazí vzdálenost o celých 7 kilometrů delší. Dráha se klikatí i v relativně rovných úsecích a dosahuje délky 20,218 kilometru.

Traduje se, že důvodem tohoto prodloužení byl tehdejší předpis o stavbě drah v Rakousku, který povoloval stavět pouze tratě delší než 20 kilometrů. Toto se ovšem nezakládá na pravdě. Ve stejném roce byla postavena nedaleká trať Ondrášov – Dvorce, která měla pouhých 11 kilometrů. Přitom se jednalo o stavbu s podobným využitím a stejného majitele. Skutečným důvodem tohoto klikatého trasování byla pravděpodobně snaha, aby se trať co nejvíce přimykala terénu a byla tak co nejlevnější. 

Nejstarší úzkokolejka v Českém Slezsku, za vznik vděčí Moravě
Osoblažská úzkokolejka je nejstarší úzkokolejkou na území historického Českého Slezska. Zajímavostí také je, že ač se úzkokolejka nachází územně v Českém Slezsku, tak za její vznik může děkovat moravskému zemskému sněmu.

Celé území Osoblažska bylo mezi léty 1182 až 1948 ve správě Moravy (popřípadě ve společné Moravskoslezské správě) v rámci tzv. Moravských enkláv ve Slezsku. Na tomto území platily moravské zákony, daně byly odváděny na Moravu a enklávy měly své zástupce např. v moravském zemském sněmu. Vedle toho zde ovšem platily v menší míře i slezské zákony. Enklávy byly navíc od roku 1783 spravované sice slezskými úřady, ale podle moravských zemských zákonů.

Jakou má tedy Morava spojitost s úzkokolejkou? Moravský zemský sněm, ve kterém seděli i zástupci z Osoblažska, v roce 1896 schválil vládní subvenci ve výši 278 tisíc zlatých a sám ještě přidal 237 tisíc zlatých, díky kterým mohlo být započato s výstavbou úzkokolejky do Osoblahy. 

Více informací zájemci najdou na webu Osoblažské úzkokolejky.