Vřídelní kolonáda představuje moderní železobetonovou funkcionalistickou kolonádu, která stojí přímo v lázeňském centru města nad říčkou Teplou v sousedství Divadelního náměstí.

Gejzír Vřídla vystřikuje v samostatném pavilonu až do výšky 12 metrů. Kupole ze skleněných hranolů nad vývěrem Vřídla od sochaře Jana Fišera představuje symbol tepajícího srdce lázeňského města. V prostorné promenádní hale kolonády je umístěno dalších pět pramenních váz, označených A, B a C, ve kterých je vřídelní voda ochlazována na 50 a 30 °C pro pitnou kúru. Hala je doplněna stánky s prodejem suvenýrů a výstavním patrem na ochozu.

Historie objektu
Původně stávaly nad vývěrem Vřídla pouze lehké přístřešky a pavilónky, které mohly být po opakujících se výbuších a překvapivých průvalech termy snadno obnovitelné. Již v roce 1774 byl v sousedství postaven velký barokní Vřídelní sál, který byl odrazem uplatňování léčebných zásad Davida Bechera, jež zdůrazňovaly pití vody přímo u pramene. První jednotné architektonické řešení prostoru kolem vývěru Vřídla přišlo v roce 1826, kdy byla vystavěna první empírová Vřídelní kolonáda podle projektu Josefa Esche.

V letech 1878-1879 byla poté na jejím místě postavena nová litinová Vřídelní kolonáda v pseudorenesančním stylu podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Již v roce 1939 byla však kolonáda z důvodu koroze rozebrána a na dalších 27 let byla nahrazena dřevěným provizoriem. V roce 1975 byla nad Vřídlem otevřena nová moderní prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu postavená podle projektu Ing. arch. Jaroslava Otruby.