Muzeum Franze Kafky nabízí pohled do světa slavného pražského rodáka, jedné z nejvýznamnějších postav světové literatury 20. století. Výstava prezentuje většinu prvních vydání Kafkových děl, korespondenci, deníky, rukopisy, fotografie a kresby, které v minulosti nikdy nebyly vystavovány.

Muzeum Franze Kafky bylo otevřena v létě roku 2005 v jedinečných prostorách Hergetovy cihelny na malostranském břehu Vltavy v Praze. Franz Kafka se narodil v Praze 3. července 1883, zemřel v rakouském sanatoriu v Kierlingu 3. června 1924 a 11. června byl pohřben na Novém židovském hřbitově v Praze-Strašnicích.

Dlouhodobá expozice nabízí pohled do světa slavného pražského rodáka Franze Kafky (1883–1924), jedné z nejvýznamnějších postav světové literatury 20. století. Výstava prezentuje většinu prvních vydání Kafkových děl, korespondenci, deníky, rukopisy, fotografie a kresby, které v minulosti nikdy nebyly vystavovány, trojrozměrné exponáty a pět audiovizuálních programů a hudbu vytvořenou speciálně pro tuto výstavu.

Výstava je rozdělena do dvou částí – Existenciální prostor a Imaginární topografie.

Existenciální prostor – V první fázi vstupu do Kafkova světa se setkáváte s tím, co město se spisovatelem dělá, jak tvaruje jeho život, jakou stopu v něm zanechává. Praha na Kafku působí celou svou proměňující silou a uzavírá ho v existenciálním prostoru, do něhož může vstoupit jen tak, že „pohled připoutá k povrchu věci“. Praha nutí Kafku k prostorovému zúžení, dávkujíc vytrvale svá tajemství. Praha přináší mýtus, svou temnou magii, nádhernou dekoraci, ale nenávidí to, co je zjevné. A to je právě to, co Kafka zachycuje.

Město se představuje jako matička s drápy, je obdařeno minulostí větší, než je jeho přítomnost, je chráněno svým kouzlem, ale zároveň zvedá obří, neustále hrozící pěst. Deníky a objemná korespondence se členy rodiny, přáteli, snoubenkami a nakladateli jsou dokladem tohoto vlivu. Úmyslem muzea je zkoumat toto vše z Kafkova pohledu. Výlučně životopisný nebo pouze chronologický přístup by byl nedostatečný. Je pro něj výzvou v hutnosti zachytit hlavní konflikty v životě Kafky v Praze a nechat se vést pohledem spisovatele samého. Znamená to Kafku doprovázet, když sestupuje do hlubin svého města, přijmout za vlastní vějíř jeho pocitů a vnímání, účastnit se postupujícího deformování časoprostoru, zkrátka přijmout zkušenost, v níž je dovoleno vše až na lhostejnost.

Imaginární topografie – Způsob, jakým Kafka zobrazuje své město, představuje jeden z nejzáhadnějších postupů moderní literatury. Ve svých románech a povídkách Kafka, až na několik výjimek, nepojmenovává místa, která popisuje. Město ustupuje do pozadí, přestává být rozpoznatelné podle svých budov, mostů a památek. A ačkoliv může obyvatel Prahy nebo znalec Kafky nakonec tyto památky poznat, proměnily se v něco jiného. 

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu Muzea Franze Kafky.